ECLI:CZ:US:2020:1.US.3321.20.1
sp. zn. I. ÚS 3321/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka, soudce Tomáše Lichovníka a soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy o ústavní stížnosti stěžovatele M. O., zastoupeného JUDr. Jaromírem Josefem, advokátem se sídlem v Hodoníně, Velkomoravská 378/1, proti usnesení Okresního státního zastupitelství v Břeclavi č. j. ZT 53/2020-74 ze dne 27. října 2020, za účasti Okresního státního zastupitelství v Břeclavi, jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, Územní odbor Břeclav, Oddělení hospodářské kriminality (dále jen "policie"), usnesením č. j. KRPB-199379-497/TČ-2017-060481 ze dne 15. října 2020 zamítla žádost obviněného (stěžovatele) o vydání všech věcí zajištěných při domovní prohlídce provedené dne 29. května 2019. Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Břeclavi (dále jen "státní zástupkyně") stížnost stěžovatele proti usnesení police zamítla.
2. Řádně zastoupený stěžovatel ve své včas podané ústavní stížnosti splňující požadavky zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), namítá, že při domovní prohlídce měly být zajištěny i dokumenty (listiny), které nyní mezi zajištěnými věcmi nejsou, ani nebyly mezitím stěžovateli vydány. Policie zajištěné věci neoznačila způsobem umožňujícím jejich jednoznačnou charakteristiku, a proto je nelze považovat za zákonné důkazy. Zamítla-li státní zástupkyně jeho stížnost, porušila jeho práva zakotvená v čl. 2 odst. 2, 11 odst. 1 a 4, 12 odst. 2, čl. 13 a 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), v čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a v čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava").
3. Z předložených materiálů se podává, že dne 29. května 2019 byla provedena domovní prohlídka, při níž stěžovatel dobrovolně vydal věci specifikované v protokolu, vydané listiny v pořadačích byly svázány, svazky zapečetěny, aby nebylo možné jejich odstranění bez porušení pečeti. Když bylo stěžovateli a jeho obhájci dne 3. září 2020 umožněno prostudovat zajištěný materiál, namítl do úředního záznamu, že se některé konkrétní dokumenty mezi zajištěnými nenachází. Dne 21. září 2020 vrátila policie stěžovateli některé zajištěné věci, v následné stížnosti stěžovatel namítl absenci konkrétních dokumentů a požádal o vrácení všech věcí. O této žádosti rozhodla policie výše uvedeným usnesením, k opakované námitce ve stížnosti státní zástupkyně uvedla, že seznam zajištěných věcí byl při domovní prohlídce vyhotoven za aktivní účasti stěžovatele, který byl přítomen pečetění dokumentů způsobem vylučujícím vynětí některého z nich bez porušení pečeti a podepsal seznam všech zajištěných věcí, aniž by učinil jakoukoliv výhradu k úplnosti seznamu. Namítá-li nyní stěžovatel, že mezi zajištěnými doklady některé nejsou a nejsou uvedeny ani ve výčtu vydaných věcí v protokolu o provedení domovní prohlídky, jehož stejnopis obdržel, pak jde o dokumenty, které policii nebyly vydány. Obdobně ohledně listin, které se podle stěžovatele měly nacházet v zajištěných pořadačích, konstatuje státní zástupkyně neporušenost pečetí v pořadači.
4. Z ústavní stížnosti je patrné, že stěžovatel jen opakuje své námitky, s nimiž se státní zástupkyně již vypořádala, a ve snaze vyloučit zajištěné důkazy vytváří stěžovatel konstrukci pro jejich nepřipuštění. Jeho ústavněprávní argumentace se však zúžila na pouhé konstatování porušení základních práv, aniž by uvedl, v čem měl citovaný zásah spočívat. Z ústavní stížnosti nevyplývá, jak by měla státní zástupkyně uplatňovat státní moc v rozporu se zákonem (čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny), jak mělo být porušeno jeho vlastnické právo (čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny), domáhá-li se vrácení věcí, které nevydal, na čem zakládá své tvrzení o protizákonnosti domovní prohlídky (čl. 12 odst. 2 Listiny) a porušení listovního tajemství (čl. 13 Listiny). Stěžovatel rovněž neuvedl, jak (čím) mělo být porušeno jeho právo domáhat se ochrany svých práv (čl. 36 Listiny) či právo na spravedlivý proces (čl. 6 Úmluvy).
5. Podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu proto senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítl jako zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. prosince 2020
Vladimír Sládeček v. r.
předseda senátu