ECLI:CZ:US:2020:2.US.1879.20.1
sp. zn. II. ÚS 1879/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou o ústavní stížnosti stěžovatele I. D., t. č. ve věznici Madrid, Španělsko, zastoupeného Mgr. Karlem Jandusem, LL.M., advokátem se sídlem Bratří Čapků 26, Praha 10, proti postupu policejního orgánu spočívajícímu v nevyplacení zálohy na odměnu a náklady právního zastoupení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá, aby Ústavní soud orgánu činnému v trestním řízení uložil, aby obhájci stěžovatele bez odkladu složil zálohu na náhradu odměny a nákladů. Tvrdí, že napadeným postupem či nečinností policejního orgánu bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
2. Stěžovatel ve své ústavní stížnosti uvádí, že jeho obhájce opakovaně žádal orgán činný v trestním řízení, Policii ČR, Službu kriminální policie a vyšetřování, Odbor hospodářské kriminality - 1. oddělení, Ostrovského 253/3, Praha 5, k č. j. KRPA-6102-263/TČ-2017-001291, o složení zálohy na odměnu a náklady právního zastoupení. Povinností obhájce je hájit práva v řízení v souladu s nejlepšími zájmy účastníka trestního řízení. Stěžovatel uvádí, že základem efektivního zastoupení advokátem je včasná úhrada jak náhrady hotových výdajů, tak odměny advokáta. Teprve úhrada odměny a stejně tak náhrady nákladů advokáta zajišťuje podle ústavní stížnosti rovnost účastníků v návaznosti na právo podnikat a právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací podle čl. 26 odst. 1 a 3 Listiny.
3. Podle ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným (ustanovení §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu).
4. Tvrzeným postupem, jímž policejní orgán měl zasáhnout do práv stěžovatele tím, že jeho obhájci neposkytl zálohu na náhradu odměny a nákladů, však nedošlo k zásahu do práv stěžovatele. V tomto postupu jde o případnou povinnost státu vyplatit jeho obhájci odměnu a náhradu hotových výdajů v důsledku toho, že stěžovateli byl v minulosti přiznán nárok na bezplatnou obhajobu. Na tomto právu stěžovatele na bezplatnou obhajobu nic nemění skutečnost, zda obhájci byla požadovaná záloha poskytnuta či nikoli, advokátovou právní povinností totiž je v každém případě stěžovateli nadále obhajobu zajišťovat.
5. Jinak řečeno - výše popsaným postupem policejního orgánu nemůže být stěžovatel dotčen, neboť jde o postup v právním vztahu mezi státem a obhájcem, týkající se odměny náležející obhájci. Proti tomuto postupu by tak případně (při vyčerpání všech právních prostředků, které mu zákon poskytuje) mohl v rámci ústavní stížnosti brojit obhájce stěžovatele, nikoli však stěžovatel sám (obdobně viz usnesení ze dne 28. 1. 2015 sp. zn. II. ÚS 3364/14, ze dne 19. 2. 2015 sp. zn. IV. ÚS 278/15 nebo ze dne 2. dubna 2015 sp. zn. III. ÚS 209/15; všechna citovaná rozhodnutí jsou dostupná na: http://nalus.usoud.cz).
6. Z výše uvedeného vyplývá, že ústavní stížnost byla podána osobou zjevně neoprávněnou. Ústavnímu soudu proto nezbylo než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. července 2020
Kateřina Šimáčková v. r.
soudkyně zpravodajka