ECLI:CZ:US:2020:2.US.2531.20.1
sp. zn. II. ÚS 2531/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové a soudců Ludvíka Davida a Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti stěžovatele T. W., zastoupeného Mgr. Václavem Strouhalem, advokátem, se sídlem Přátelství 1960, Písek, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci č. j. 36 Co 400/2019-232 ze dne 11. 6. 2020 a rozsudku Okresního soudu v Liberci č. j. 0 P 208/2018-194 ze dne 7. 10. 2019, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci a Okresního soudu v Liberci jako účastníků řízení a M. K. a nezletilého D. W., jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Vedlejšímu účastníkovi, nezletilému D. W., se k zastupování v řízení o ústavní stížnosti vedené před Ústavním soudem pod sp. zn. II. ÚS 2531/20 jmenuje opatrovníkem Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, se sídlem Šilingrovo náměstí 3/4, Brno.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozsudků Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci a Okresního soudu v Liberci, jimiž měla být porušena ústavně zaručená práva jeho i nezletilého vedlejšího účastníka.
2. Uvedenými rozsudky bylo rozhodnuto o změně úpravy poměrů nezletilého vedlejšího účastníka. Napadeným rozsudkem okresního soudu byl zamítnut stěžovatelův návrh na změnu péče o nezletilého, a to jeho svěření do střídavé péče rodičů (stěžovatele a vedlejší účastnice řízení před Ústavním soudem); dále byl nově upraven běžný i prázdninový styk stěžovatele a nezletilého. Rozsudkem krajského soudu bylo změněno rozhodnutí okresního soudu o úpravě běžného styku stěžovatele a nezletilého, ve zbytku pak byl rozsudek okresního soudu potvrzen.
3. Podle §892 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů rodič nemůže dítě zastoupit, jestliže by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem; v takovém případě jmenuje soud dítěti opatrovníka. Podle §469 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, jenž se pro řízení před Ústavním soudem použije přiměřeně (§63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů), platí, že v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé je dítě zastoupeno opatrovníkem, kterého soud pro řízení jmenuje. Opatrovníkem soud jmenuje zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí.
4. Podaná ústavní stížnost napadá rozhodnutí obecných soudů, která se přímo dotýkají zájmů a poměrů nezletilého, jenž má v řízení o ústavní stížnosti postavení vedlejšího účastníka. Vzhledem k tomu, že jeho zákonní zástupci jsou také účastníky, respektive vedlejšími účastníky tohoto řízení, může dojít ke střetu jejich zájmů. Z toho důvodu, za účelem zajištění účinného hájení zájmů nezletilého, bylo třeba nezletilému jmenovat kolizního opatrovníka; vhodným opatrovníkem Ústavní soud shledal Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, který je rovněž orgánem sociálně-právní ochrany dětí [§4 odst. 1 písm. e) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů]. Proto Ústavní soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. září 2020
Kateřina Šimáčková, v. r.
předsedkyně senátu