ECLI:CZ:US:2020:2.US.3171.20.1
sp. zn. II. ÚS 3171/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatelky TRINITY BANK a.s., sídlem Senovážné náměstí 1375/19, Praha 1, zastoupené JUDr. Jiřím Vodou, LL.M., advokátem sídlem Sokolovská 85/104, Praha 8, proti unesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2020, č. j. 29 NSČR 116/2018-B-154, za účasti Nejvyššího soudu, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností, která byla doručena Ústavnímu soudu dne 9. 11. 2020, se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví specifikovaného usnesení Nejvyššího soudu, v němž spatřovala porušení svých ústavně zaručených základních práv dle čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") ve spojení s čl. 4 Listiny, čl. 11 Listiny a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
2. Než se Ústavní soud může zabývat věcnou argumentací stěžovatelky, musí zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny procesní předpoklady stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Ústavní stížnost však všechny tyto procesní předpoklady nesplňuje.
3. Dle §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
4. Dle §72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu platí, že byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě dvou měsíců od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.
5. Dle §72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu musí být k ústavní stížnosti přiložena kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva, popřípadě také kopie rozhodnutí o odmítnutí mimořádného opravného prostředku z důvodu uvedeného v §72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu. Domáhá-li se stěžovatel ochrany svého práva také jinak než procesním prostředkem podle §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, je povinen o tom Ústavní soud bez odkladu vyrozumět.
6. Jelikož k ústavní stížnosti žádná kopie rozhodnutí nebyla přiložena a ani v ní nebyla avizována (např. v seznamu příloh), Ústavní soud stěžovatelku vyzval k odstranění uvedené vady a stanovil jí k tomu lhůtu pěti dnů od doručení výzvy vzhledem k velmi snadné odstranitelnosti vady a kvalifikovanému právnímu zastoupení stěžovatelky, přičemž ji současně poučil, že nedojde-li k odstranění těchto vad ve stanovené lhůtě, bude ústavní stížnost odmítnuta pro neodstraněné vady dle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
7. Výzva k odstranění vad byla stěžovatelce prostřednictvím jejího právního zástupce doručena dne 24. 11. 2020. Jelikož konec této lhůty připadl na neděli, lhůta k odstranění vad ústavní stížnosti uplynula dnem 30. 11. 2020, avšak Ústavnímu soudu žádné další stěžovatelčino podání doručeno nebylo. Ústavní soud proto vyčkal doby cca 10 dní, již považuje za dostatečně dlouhou k tomu, aby se do jeho dispozice případně dostalo podání učiněné kvalifikovaně právně zastoupenou stěžovatelkou ještě v zachované lhůtě, avšak opožděně doručené. Vzhledem k tomu, že ani v této době od uplynutí lhůty k odstranění ústavní stížnosti žádné takové podání Ústavnímu soudu nebylo doručeno, Ústavní soud konstatuje, že stěžovatelka výzvě Ústavního soudu k odstranění vad ústavní stížnosti ve stanovené lhůtě nevyhověla.
8. Na základě výše uvedeného Ústavní soud proto odmítl ústavní stížnost pro neodstraněné vady dle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. prosince 2020
Jaroslav Fenyk v. r.
soudce Ústavního soudu