ECLI:CZ:US:2020:3.US.1236.20.1
sp. zn. III. ÚS 1236/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem o návrhu ing. Miloše Boleslava, označenému jako "ústavní stížnost na Českou republiku zastoupenou vládou ČR", takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 28. 4. 2020 byl Ústavnímu soudu doručen návrh označený jako "ústavní stížnost na Českou republiku zastoupenou vládou ČR", jehož obsahem bylo vyslovení nesouhlasu s tím, že navrhovateli dne 13. 4. 2020 nebylo na hraničním přechodu v Rozvadově umožněno vyjet do Spolkové republiky Německo.
Protože ústavní stížnost nesplňovala zákonem stanovené podmínky řízení, když stěžovatel zejména nebyl zastoupen advokátem (§30, §31 zákona o Ústavním soudu), upozornil ho Ústavní soud výzvou, doručenou stěžovateli dne 6. 5. 2020, na vady návrhu s tím, že pokud nebudou odstraněny do 20 dnů od doručení tohoto přípisu, bude návrh odmítnut. Výslovně byl stěžovatel poučen o způsobu, jakým si může zajistit advokátní zastoupení.
Součástí této výzvy bylo rovněž poučení o tom, že je především nutno vyjasnit, proti čemu podání označené jako ústavní stížnost ve skutečnosti brojí. Kromě výčtu základních práv totiž popisuje pouze úmysl navrhovatele navštívit Dachau (a připomenout si tam umučení československých státních občanů) a následné chování policistů na státních hranicích. Z ústavní stížnosti však musí být patrno, zda směřuje proti rozhodnutí, opatření nebo jinému zásahu orgánu veřejné moci (§72 cit. zákona). Současně musí být tento akt veřejné moci blíže specifikován a zejména je nezbytné v petitu návrhu vymezit, čeho konkrétně se navrhovatel domáhá. Podle ustanovení §82 odst. 2 a 3 zákona o Ústavním soudu je totiž výrokový potenciál zdejšího soudu omezen na (1.) konstatování porušení některého základního práva a (2.) zrušení napadeného rozhodnutí orgánu veřejné moci, nebo (3.) zákazu příslušnému státnímu orgánu, aby v porušování práva a svobody pokračoval, a příkazu, aby, pokud je to možné, obnovil stav před porušením. Ústavní soud rovněž připomenul, že i na něj se vztahuje zásada, podle které státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon, což konkrétně znamená, že ani Ústavní soud není oprávněn rozhodnout jinak, než zákon výslovně předpokládá.
Protože na tuto výzvu stěžovatel nijak nezareagoval, konstatuje Ústavní soud, že stěžovatel vady svého návrhu k dnešnímu dni neodstranil, přičemž lhůta k jejich odstranění marně uplynula dne 26. 5. 2020.
S ohledem na shora uvedené Ústavnímu soudu nezbylo než postupovat podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a na jeho základě soudcem zpravodajem návrh odmítnout z důvodu neodstranění vad návrhu v určené lhůtě.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. května 2020
Vojtěch Šimíček v. r.
soudce zpravodaj