ECLI:CZ:US:2020:3.US.377.20.1
sp. zn. III. ÚS 377/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Zemánka a soudců Radovana Suchánka (soudce zpravodaje) a Vojtěcha Šimíčka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti SOLAR 6 s. r. o., sídlem Pobřežní 620/3, Praha 8 - Karlín, zastoupené Mgr. Ing. Lukášem Janíčkem, advokátem, sídlem Na Poříčí 1079/3a, Praha 1, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. listopadu 2019 č. j. 10 As 107/2019-77 a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. března 2019 č. j. 62 A 114/2013-897 a o návrhu stěžovatelky na odložení vykonatelnosti, za účasti Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Brně jako účastníků řízení, a nejvyššího státního zástupce a Energetického regulačního úřadu, sídlem Masarykovo náměstí 5, Jihlava, jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Vykonatelnost I. výroku rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. března 2019 č. j. 62 A 114/2013-897 se odkládá do vykonatelnosti rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.
Odůvodnění:
1. V záhlaví označeným rozsudkem Krajský soud v Brně (dále jen "krajský soud") zrušil k žalobě Nejvyššího státního zástupce rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ze dne 13. 12. 2010 č. j. 12488-8/2010-ERU o udělení licence na výrobu elektřiny na dobu 25 let pro provozovnu fotovoltaické elektrárny FVE Kojetín (licence č. 111017227), věc vrátil tomuto úřadu k dalšímu řízení (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výroky II. až IV.). Rozhodl tak ve věci již potřetí poté, co prvním rozsudkem ze dne 24. 9. 2015 č. j. 62 A 114/2013-366 nejdříve rozhodl o zrušení licence, ale po kasačním rozhodnutí Nejvyššího správního soudu podruhé rozsudkem ze dne 16. 11. 2017 č. j. 62 A 114/2013-814 žalobu o zrušení licence jako nedůvodnou zamítl. I tento druhý rozsudek krajského soudu byl zrušen Nejvyšším správním soudem a krajský soud tak ve věci rozhodoval potřetí, ústavní stížností napadeným rozsudkem. Proti němu stěžovatel brojil kasační stížností, ta však byla v záhlaví uvedeným rozsudkem Nejvyššího správního soudu zamítnuta.
2. Stěžovatelka podala ústavní stížnost proti rozsudkům obou soudů, ve které současně navrhla, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost I. výroku rozsudku krajského soudu, eventuálně obou ústavní stížností napadených rozhodnutí. Svůj návrh na odklad vykonatelnosti toliko I. výroku rozsudku krajského soudu odůvodňuje poukazem na situaci obdobnou "kauze FVE Jeníkov", o které Ústavní soud rozhodoval v řízení vedeném pod sp. zn. I. ÚS 2086/17, ale pro případ, že by se s důvody pro odklad vykonatelnosti toliko této části rozsudku Ústavní soud neztotožnil, eventuálním návrhem na odklad vykonatelnosti žádá o rozhodnutí ve vztahu k oběma ústavní stížností napadeným rozsudkům v celém jejich rozsahu.
3. Stěžovatelka potřebu rozhodnutí o odkladu vykonatelnosti odůvodnila hrozbou degradace a případně i úplného zničení jednotlivých zařízení a příslušenství FVE Kojetín, ke kterému odstavením z provozu může dojít, přičemž uvádí, že odklad vykonatelnosti nebude v rozporu s veřejným zájmem a výkon rozhodnutí představuje nepoměrně větší újmu, než jaká by při odložení vykonatelnosti mohla vzniknout jiným osobám. Poukazuje přitom i na rozhodovací praxi Ústavního soudu, kdy v obdobných věcech návrhům na odklad vykonatelnosti vyhověl.
4. Podle §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu může Ústavní soud na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.
5. Ústavní soud posoudil návrh stěžovatelky na odklad vykonatelnosti I. výroku v záhlaví uvedeného rozsudku krajského soudu a dospěl k závěru, že podmínky pro odložení vykonatelnosti jsou v posuzované věci naplněny. V posuzované věci Ústavní soud přihlédl především k hrozící degradaci a případnému úplnému zničení jednotlivých zařízení a příslušenství fotovoltaické elektrárny, ke kterému by jejím odstavením z provozu mohlo dojít. Shodně s předchozími rozhodnutími v obdobných věcech (usnesení Ústavního soudu ze dne 10. 8. 2017 sp. zn. I. ÚS 2086/17 a ze dne 20. 6. 2016 sp. zn. II. ÚS 3189/16, dostupná na http://nalus.usoud.cz) dospěl k názoru, že dlouhodobým odstavením provozu by stěžovatelce mohla vzniknout škoda značného rozsahu, v jejímž důsledku by utrpěla závažnou a jen obtížně odstranitelnou újmu. Přihlédl přitom i ke skutečnosti, že odkladný účinek byl v předchozím řízení přiznán vůči rozhodnutí krajského soudu i po podání kasační stížnosti, kdy Nejvyšší správní soud z důvodu bezprostředně hrozící újmy a nenávratném ohrožení samotné existence stěžovatelky o odkladu vykonatelnosti v řízení o kasační stížnosti stěžovatelky rozhodl usnesením ze dne 25. 4. 2019 č. j. 10 As 107/2019-55.
6. Ústavní soud současně neshledal, že by jiným osobám mohla odložením vykonatelnosti vzniknout závažná újma. Stejně tak neshledal, že by odložení vykonatelnosti bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Nelze totiž očekávat, že by okamžitým výkonem rozsudku krajského soudu klesla koncovým odběratelům cena elektřiny o částku, která by stěžovatelce přestala být vyplácena. Teoretická újma jednotlivých odběratelů v podobě nepatrně vyšší ceny elektřiny je navíc v porovnání s možnou ekonomickou likvidací stěžovatelky podstatně méně významná (srov. přesvědčivou argumentaci v dalším usnesení Nejvyššího správního soudu o přiznání odkladného účinku č. j. 2 As 103/2015-157 ze dne 8. 7. 2015, dostupného na adrese www.nssoud.cz). Odložením vykonatelnosti I. výroku rozsudku krajského soudu sice dojde k dotčení důležitého veřejného zájmu, neboť stěžovatelka bude moci provozovat fotovoltaickou elektrárnu, přestože krajský soud rozhodl o zrušení rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o udělení licence. Toto dotčení veřejného zájmu po dočasnou dobu odložení vykonatelnosti rozhodnutí krajského soudu však Ústavní soud neshledal natolik závažným, že by s ohledem na újmu hrozící stěžovatelce šlo o rozpor s důležitým veřejným zájmem. Ústavní soud přitom přihlédl i k délce doby, po kterou byla již fotovoltaická elektrárna na základě předmětné licence provozována (k jejímu zrušení došlo po více než osmi letech provozu fotovoltaické elektrárny). V podrobnostech o důvodnosti rozhodnutí Ústavního soudu o odkladu vykonatelnosti v nyní posuzované věci lze zcela odkázat na odůvodnění výše citovaných usnesení Ústavního soudu o odkladu vykonatelnosti v obdobných věcech.
7. Návrh na odklad vykonatelnosti I. výroku napadeného rozsudku krajského soudu s ohledem na hrozící újmu stěžovatelce proto shledal Ústavní soud jako důvodným. S ohledem na stěžovatelkou vymezenou eventualitu návrhu na odklad vykonatelnosti obou ústavní stížností napadených rozsudků v jejich celém rozsahu, Ústavní soud o v pořadí druhém eventuálním petitu o odkladu vykonatelnosti nerozhodoval, protože v plném rozsahu vyhověl již prvnímu z eventuálních návrhů stěžovatelky.
8. Z uvedených důvodů Ústavní soud podle §79 odst. 2 ve spojení s §54 odst. 1 zákona o Ústavním soudu odložil vykonatelnost I. výroku v záhlaví uvedeného rozsudku krajského soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. května 2020
Jiří Zemánek v.r.
předseda senátu