ECLI:CZ:US:2020:3.US.4008.19.1
sp. zn. III. ÚS 4008/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatele A. B., advokáta, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. října 2019 č. j. 51 Co 234/2019-1164, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. října 2019 č. j. 51 Co 234/2019-1165 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. října 2019 č. j. 51 Co 266/2019-1168, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a J. B., jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení výše uvedených rozhodnutí, neboť má za to, že jimi bylo porušeno zejména jeho právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a násl. Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), když stěžovatel zejména zdůrazňuje, že v jeho věci rozhodoval podjatý (vyloučený) soudce.
2. Z ústavní stížností napadených rozhodnutí přitom vyplývá, že usnesením Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") ze dne 15. 10. 2019 č. j. 51 Co 234/2019-1164 byla stěžovateli uložena pořádková pokuta ve výši 5 000 Kč, když stěžovatel během jednání soudu bez vyzvání předsedy senátu hovořil. Rozsudkem městského soudu ze dne 15. 10. 2019 č. j. 51 Co 234/2019-1165 byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 o zamítnutí návrhu stěžovatele na snížení výživného pro jeho dvě nezletilé dcery. Rozsudkem ze dne 15. 10. 2019 č. j. 51 Co 266/2019-1168 městský soud potvrdil rozhodnutí o nedoplatku na výživném (změnil pouze výši jednotlivých splátek) pro stěžovatelovy nezletilé dcery.
3. Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, zabývá se splněním podmínek pro její projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu.
4. Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na uvážení. Ústavní stížnost tedy může zásadně směřovat jen proti rozhodnutím "konečným", tj. rozhodnutím o posledním procesním prostředku, který zákon poskytuje k ochraně práva. Úkolem Ústavního soudu totiž není měnit či napravovat případná, ať již tvrzená či skutečná pochybení obecných soudů v dosud neskončeném řízení, nýbrž je zásadně povolán k posouzení, zda po pravomocném skončení věci obstojí řízení jako celek a jeho výsledek v rovině ústavněprávní. Splnění těchto podmínek lze pak připustit i v případě nemeritorních rozhodnutí, která jsou způsobilá bezprostředně a citelně zasáhnout do základních práv stěžovatele a která tvoří samostatnou uzavřenou součást řízení, přestože řízení ve věci samé dosud neskončilo [srov. např. nález ze dne 12. ledna 2005 sp. zn. III. ÚS 441/04 (N 6/36 SbNU 53) nebo stanovisko pléna ze dne 23. dubna 2013 sp. zn. Pl. ÚS-st. 35/13 (ST 35/69 SbNU 859; 124/2013 Sb.), bod 2.]
5. Není pochyb, že napadená rozhodnutí městského soudu jsou pravomocným rozhodnutím soudu, kterým bylo řízení skončeno (včetně dílčího řízení o pořádkové pokutě). Tvrdí-li stěžovatel, že v odvolacím řízení rozhodoval vyloučený soudce, jde o důvod zmatečnosti podle §229 odst. 1 písm. e) občanského soudního řádu, tudíž tuto námitku mohl uplatnit v žalobě pro zmatečnost. Z ústavní stížnosti přitom neplyne, že by stěžovatel využil možnosti podat žalobu pro zmatečnost, resp. navazující opravné prostředky, a že by o nich bylo rozhodnuto. Podmínka přípustnosti ústavní stížnosti podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a contrario tudíž za této situace není splněna.
6. Z těchto důvodů rozhodl Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu o odmítnutí ústavní stížnosti stěžovatele jako nepřípustné.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. ledna 2020
Josef Fiala v. r.
soudce zpravodaj