ECLI:CZ:US:2020:3.US.752.20.1
sp. zn. III. ÚS 752/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti JUDr. Ing. Veroniky Puškár Škodové, bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. prosince 2019 č. j. 29 NSČR 106/2019-A-454 (KSBR 31INS 25648/2014), za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Dne 12. 3. 2020 obdržel Ústavní soud ústavní stížnost, kterou stěžovatelka brojila proti v záhlaví uvedenému usnesení Nejvyššího soudu, jímž nebylo vyhověno návrhu stěžovatelky (insolvenční navrhovatelky) na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému nadřízenému soudu.
2. Stěžovatelka, jako advokátka, nebyla s odvoláním na stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 8. 10. 2015 sp. zn. Pl. ÚS-st.42/15 (ST 42/79 SbNU 637; 290/2015 Sb.; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz) zastoupena. Ústavní soud lustrací veřejných zdrojů [webové stránky České advokátní komory (www.cak.cz) a webové stránky Slovenskej advokátskej komory (www.sak.sk)] zjistil, že stěžovatelka je sice advokátka, avšak nepůsobí v České republice a není ani zapsána v seznamu advokátů České advokátní komory, nýbrž je advokátkou působící pouze ve Slovenské republice.
3. Ústavní soud akceptoval možnost vyplývající z uvedeného stanoviska, avšak s ohledem na §35j odst. 2 a §35p odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, vyzval stěžovatelku (jakožto zahraniční advokátku nevykonávající advokacii v České republice), aby si pro řízení před Ústavním soudem zajistila zmocněnce pro doručování a konzultanta v otázkách procesního práva. K tomu jí stanovil lhůtu 10 dnů od doručení výzvy s tím, že nevyhoví-li stěžovatelka této výzvě, bude na její ústavní stížnost nahlíženo jako na podání učiněné osobou bez právního zastoupení.
4. Stěžovatelka ve stanovené desetidenní lhůtě na první výzvu nereagovala, a proto ji Ústavní soud opětovně vyzval, aby odstranila vady podání a v souladu s §30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), si pro řízení před Ústavním soudem zajistila právní zastoupení advokátem působícím v České republice. K tomu jí Ústavní soud stanovil lhůtu v trvání 30 dnů od doručení výzvy, s tím, že nebude-li uvedená vada spočívající v nedostatku právního zastoupení odstraněna, bude její ústavní stížnost odmítnuta podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
5. Výzva byla dle doručenky stěžovatelce doručena dne 26. 5. 2020. Podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, nejsou-li odstraněny vady návrhu ve lhůtě k tomu určené, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne.
6. Stěžovatelka v určené lhůtě, která uplynula ve čtvrtek 25. 6. 2020, vadu podání spočívající v absenci povinného právního zastoupení neodstranila a jako zahraniční advokátka ani nedoložila, že by si podle §35j odst. 2 a §35p odst. 1 zákona o advokacii zajistila zmocněnce pro doručování a konzultanta v otázkách procesního práva. Z tohoto důvodu se jejím podáním Ústavní soud nemohl věcně zabývat a s ohledem na výše uvedené rozhodl soudcem zpravodajem tak, jak je ve výroku usnesení uvedeno.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. června 2020
Jiří Zemánek v. r.
soudce zpravodaj