ECLI:CZ:US:2020:3.US.976.20.2
sp. zn. III. ÚS 976/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jiřího Zemánka a soudců Radovana Suchánka (soudce zpravodaje) a Vojtěcha Šimíčka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky A. L. Z., zastoupené JUDr. Michalem Ptáčkem, advokátem, sídlem třída Kpt. Jaroše 26, Brno, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. března 2020 č. j. 20 Co 64/2020-300 a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 13. ledna 2020 č. j. 125 Nc 2506/2019-160, o návrhu stěžovatelky na odklad vykonatelnosti napadených rozsudků, za účasti Krajského soudu v Brně a Městského soudu v Brně, jako účastníků řízení, a nezletilých N. N. Z. a L. N. Z., zastoupených Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí, sídlem Šilingrovo náměstí 3/4, Brno, a N. V. Z., jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. března 2020 č. j. 20 Co 64/2020-300 a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 13. ledna 2020 č. j. 125 Nc 2506/2019-160 se odkládá do právní moci rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, a to pro jejich rozpor s čl. 10 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 3 odst. 1 a čl. 12 odst. 2 Úmluvy o právech dítěte. Stěžovatelka zároveň podala návrh na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí.
2. Z obsahu ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že napadeným rozsudkem Městského soudu v Brně (dále jen "městský soud") ze dne 13. 1. 2020 č. j. 125 Nc 2506/2019-160 bylo nařízeno, aby stěžovatelka navrátila nezletilé vedlejší účastníky, své děti, do místa jejich obvyklého bydliště v N., Ruská federace, a to do třiceti dnů ode dne doručení rozsudku. V případě, že by tak neučinila, byl třetí vedlejší účastník, otec nezletilých, oprávněn nezletilé za tímto účelem od stěžovatelky převzít. K odvolání stěžovatelky Krajský soud v Brně (dále jen "krajský soud") napadeným rozsudkem ze dne 3. 3. 2020 č. j. 20 Co 64/2020-300 rozsudek městského soudu potvrdil.
3. V ústavní stížnosti stěžovatelka namítá, že návrat nezletilých vedlejších účastníků do Ruské federace by pro ně představoval nebezpečí duševní újmy. Napadená rozhodnutí jsou v rozporu s nejlepším zájmem nezletilých, když v řízení nebyl respektován jejich názor, především nezletilé vedlejší účastnice, která zcela zřetelně vyjádřila přání zůstat v České republice, kde je již zvyklá, má zde zázemí, kamarády, chodí zde do školy, a naopak zpět do Ruské federace se vrátit nechce. K ústavní stížnosti přiložený návrh na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí pak stěžovatelka odůvodnila tím, že výkon rozhodnutí by vedl k situaci, kdy by řízení o ústavní stížnosti fakticky ztratilo svůj smysl, neboť i v případě vyhovění ústavní stížnosti by se nezletilí již nacházeli mimo území České republiky, tedy mimo pravomoc českých soudů. Závěrem stěžovatelka poukázala na současná zdravotní rizika a omezení pojící se s pandemií onemocnění COVID-19, v jejichž důsledku není případné uskutečnění návratu nezletilých ani technicky možné.
4. Podle §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu může Ústavní soud na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.
5. Ústavní soud dospěl k závěru, že podmínky pro odklad vykonatelnosti napadených rozsudků jsou v posuzované věci splněny. Rozhodnutí městského soudu o navrácení nezletilých vedlejších účastníků do místa jejich obvyklého bydliště v Ruské federaci se, stejně jako rozhodnutí krajského soudu, jímž bylo toto rozhodnutí potvrzeno, významně dotýká základních práv stěžovatelky, přičemž v případě výkonu napadených rozhodnutí by pro ni mohlo mít neodstranitelné následky. V tuto chvíli nelze nijak předjímat výsledek řízení o ústavní stížnosti, má-li však dojít k řádnému posouzení věci, je - s ohledem na lhůtu uloženou ke splnění povinnosti stěžovatelky zajistit navrácení vedlejších účastníků - nezbytné odložit vykonatelnost napadených rozsudků. Odklad vykonatelnosti znamená, že prozatím zůstane zachován stav, kdy vedlejší účastníci mohou zůstat společně se stěžovatelkou v České republice. Takovéto rozhodnutí není v rozporu s důležitým veřejným zájmem, ani nebude představovat ve vztahu k třetímu vedlejšímu účastníkovi či jiným osobám zásadní újmu. Ústavní soud činí tento závěr s vědomím toho, že je v zájmu všech dotčených osob, aby otázka, zda napadenými rozhodnutími byla porušena základní práva stěžovatelky, byla posouzena v co nejbližší době.
6. Z těchto důvodů rozhodl Ústavní soud podle §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. dubna 2020
Jiří Zemánek v.r.
předseda senátu