ECLI:CZ:US:2020:4.US.1316.20.1
sp. zn. IV. ÚS 1316/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatele Jana Houžvičky, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. února 2020 č. j. 5 Afs 445/2019-13 a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 4. listopadu 2019 č. j. 59 Af 47/2019-15, a s ní spojeným návrhem na "odstranění povinného zastoupení advokátem při podání dovolání, kasační i ústavní stížnosti i jejich zpoplatnění soudními poplatky (jejich osvobozením)", za účasti Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci, jako účastníků řízení, a Finančního úřadu pro Liberecký kraj, sídlem 1. máje 97/25, Liberec, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
Odůvodnění:
1. Dne 6. 5. 2020 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, kterou se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů a současně žádá o zrušení ustanovení o povinném zastoupení advokátem. Z jejího obsahu a přiloženého usnesení Nejvyššího správního soudu se podává, že napadeným usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci (dále jen "krajský soud") byla odmítnuta stěžovatelova žaloba proti rozhodnutí vedlejšího účastníka, stěžovatel proti usnesení podal kasační stížnost a požádal o osvobození od soudního poplatku a o ustanovení zástupce z řad advokátů. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 6. 1. 2020 č. j. 5 Afs 445/2019-7 jeho žádosti nevyhověl a současně ho vyzval, aby ve stanovené lhůtě uhradil soudní poplatek a předložil plnou moc k zastupování v řízení o kasační stížnosti. Protože stěžovatel soudní poplatek nezaplatil, Nejvyšší správní soud usnesením napadeným ústavní stížností řízení o kasační stížnosti zastavil.
2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.
3. Návrh stěžovatele trpí zjevnými vadami; stěžovatel především není zastoupen advokátem (§30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
4. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatel se v minulosti opakovaně obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi a jsou mu tedy známy formální a obsahové požadavky kladené na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu, včetně toho, že musí být zastoupen advokátem již při jejím podání. Nutnosti povinného zastoupení si je navrhovatel vědom, neboť v ústavní stížnosti informoval, že "pro případ nevyhovění již nyní žádá o umožnění ustanovení mu advokáta ČAK".
5. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.
6. Vzhledem k uvedeným důvodům se Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh (podobně jako ve věcech vedených pod sp. zn. I. ÚS 2440/18, sp. zn. II. ÚS 2668/18, sp. zn. IV. ÚS 3541/18, sp. zn. III. ÚS 3788/18, sp. zn. I. ÚS 1/19, sp. zn. IV. ÚS 255/19) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
7. Návrh na zrušení blíže nespecifikovaných zákonných ustanovení Ústavní soud odmítl podle §43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu ve spojení s §43 odst. 1 písm. a) téhož zákona.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. května 2020
Josef Fiala v. r.
soudce zpravodaj