ECLI:CZ:US:2020:4.US.1727.20.1
sp. zn. IV. ÚS 1727/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti Ing. Jiřího Fialy, zastoupeného JUDr. Martinem Krumichem, advokátem, sídlem Politických vězňů 19, Kolín, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. května 2020 č. j. 30 Co 183/2020-41, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a České republiky - Ministerstva spravedlnosti, sídlem Vyšehradská 427/16, Praha 2 - Nové Město, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá, aby byla zrušeno usnesení Městského soudu v Praze (dále je "městský soud") označené v záhlaví, neboť je názoru, že jím byly porušena jeho základní práva zaručená v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
2. Ústavní stížností je napadeno usnesení ze dne 27. 5. 2020 č. j. 30 Co 183/2020-41, jímž městský soud potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen "obvodní soud") ze dne 27. 4. 2020 č. j. 28 C 252/2019-36, jímž obvodní soud pro opožděnost odmítl stěžovatelovo odvolání proti usnesení obvodního soudu ze dne 12. 3. 2020 č. j. 28 C 252/2019-22. Právě zmíněným usnesením č. j. 28 C 252//2019-22 obvodní soud zamítl stěžovatelovu žádost o osvobození od soudních poplatků. Dané usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 19. 3. 2020 a lhůta k podání odvolání proti němu skončila v pátek 3. 4. 2020. Stěžovatelovo odvolání bylo soudu doručeno dne 22. 3. 2020 prostřednictvím e-mailu, aniž by bylo elektronicky podepsáno. Třídenní lhůta k doplnění originálu odvolání uplynula ve středu 25. 3. 2020. Až dne 6. 4. 2020 stěžovatel osobně doručil obvodnímu soudu své odvolání. Podle §42 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), obvodní soud k odvolání podanému e-mailem nepřihlížel, protože nebylo nejpozději do 3 dnů doplněno předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. Odvolání, které stěžovatel podal osobně až dne 6. 4. 2020, obvodní soud odmítl podle §208 odst. 1 o. s. ř. jako opožděné. Městský soud se v ústavní stížností napadeném usnesení č. j. 30 Co 183/2020-41 ztotožnil se závěrem o opožděnosti podaného odvolání. K odvolání podanému v elektronické podobě bez uznávaného elektronického podpisu nešlo přihlížet, jelikož nebylo doplněno podle §42 odst. 2 o. s. ř. ve stanovené lhůtě. Na daném závěru nemohlo dle městského soudu nic změnit ani opatření předsedy obvodního soudu ze dne 16. 3. 2020 o činnosti soudu v nouzovém stavu, jímž byly stanoveny úřední hodiny soudu na pondělí od 8.00 do 11.00 hodin a ve středu od 13.00 do 16.00 hodin. Toto opatření nevylučovalo, aby stěžovatel své odvolání podané e-mailem doplnil do tří dnů, neboť třetím dnem byla právě středa, kdy byla podatelna otevřená. Ani usnesení vlády ze dne 15. 3. 2020 č. 215 jeho doplnění nebránilo. Zmíněným usnesením sice vláda zakázala volný pohyb osob na území celé České republiky, výjimkou však byly cesty za vyřízením neodkladných úředních záležitostí. Stěžovatel tak měl možnost své odvolání ve třech dnech doplnit buď osobně na podatelně obvodního soudu, nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Stěžovatel nepodal žádnou žádost o prominutí zmeškání lhůty z omluvitelných důvodů. Omluvitelnost důvodů pro zmeškání lhůty podle §58 o. s. ř. či podle §2 odst. 3 zákona č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, může být přitom zkoumána jen na žádost.
3. V ústavní stížnosti stěžovatel namítl, že vládou vydané usnesení o vyhlášení nouzového stavu ze dne 12. 3. 2020 rušilo ustanovení občanského soudního řádu o běhu lhůt, resp. na běh lhůt měla vliv skutečnost, že soudy nefungovaly řádně. Soud tak dle stěžovatelova názoru měl užít §58 odst. 1 o. s. ř. Opatřením předsedy obvodního soudu ze dne 16. 3. 2020 byla uzavřena budova soudu a bylo jím stanoveno, že účastníci mají se soudem komunikovat elektronicky a své návštěvy soudu omezit na minimum. Z toho stěžovatel vyrozuměl, že elektronické podání nahrazuje osobní podání v podatelně. Stěžovatel tvrdí, že i praxe jiných soudů (např. Okresního soudu v Nymburce) připouštěla, aby e-mailové podání bez elektronického podpisu zcela nahradilo písemné podání v podatelně soudu. Stěžovatel nesouhlasí s hodnocením městského soudu, že mu vyhlášení nouzového stavu neznemožňovalo doplnit elektronické podání poštou či v podatelně soudu. Zdůraznil, že své odvolání podal včas dne 22. 3. 2020 a výslovně v něm uvedl, že je doplní po zrušení omezení volného pohybu osob, proti čemuž soud nic nenamítal. Jiné soudy považovaly e-mailové podání bez elektronického podpisu za dostatečné. Lhůta pro podání odvolání by uplynula v pátek 3. 4. 2020, kdy byla podatelna obvodního soudu uzavřena.
4. Soudce zpravodaj, ještě před tím, než se Ústavní soud může zabývat materiální stránkou věci, je vždy povinen přezkoumat formální (procesní) náležitosti ústavní stížnosti vyžadované zákonem o Ústavním soudu, což zahrnuje i posouzení, zda podání splňuje též podmínku přípustnosti podle §43 odst. 1 písm. e) uvedeného zákona.
5. Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.
6. Podle §229 odst. 4 o. s. ř. může účastník řízení žalobou pro zmatečnost napadnout mimo jiné pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost. Ústavní stížností je přitom napadeno právě takové usnesení odvolacího soudu, tj. usnesení městského soudu, který jako odvolací soud potvrdil usnesení obvodního soudu o odmítnutí stěžovatelova odvolání pro opožděnost. Proti ústavní stížností napadenému usnesení je možno podat žalobu pro zmatečnost. Žaloba pro zmatečnost v posuzované věci představuje procesní prostředek, který zákon poskytuje k ochraně práva (§75 odst. 1 o. s. ř.). Pro jeho nevyčerpání je ústavní stížnost nepřípustná.
7. Současně nejsou dány důvody pro připuštění ústavní stížnosti podle §75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, dle něhož Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka podle §75 odst. 1 daného zákona, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo. Možnost přijetí jinak nepřípustné ústavní stížnosti za situace, kdy tato podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele, představuje významnou výjimku ze zásady subsidiarity ústavní stížnosti, kterou je třeba, jako výjimku z obecného pravidla, vykládat restriktivně [srov. např. nález ze dne 13. 3. 1996 sp. zn. II. ÚS 193/94 (N 19/5 SbNU 159]. Velká část argumentace v ústavní stížnosti se váže k individuálním okolnostem stěžovatelovy věci (např. námitky proti závěru městského soudu, že ve středu 25. 3. 2020 stěžovatel mohl na podatelně soudu odvolání doplnit, či námitky proti závěru, že usnesení vlády ze dne 15. 3. 2020 č. 215 stěžovateli neznemožňovalo odvolání doplnit). Přesah vlastních zájmů v kvalitě vyžadované §75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu za této situace dán není.
8. Jelikož stěžovatel nepoukázal na žádné běžící řízení o opravném prostředku, nelze ústavní stížnost v dané části připustit ani podle §75 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu.
9. Z výše uvedených důvodů soudce zpravodaj odmítl stěžovatelovu ústavní stížnost pro nepřípustnost podle §43 odst. 1 písm. e) ve spojení s §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. června 2020
Josef Fiala v. r.
soudce zpravodaj