ECLI:CZ:US:2020:4.US.1734.20.1
sp. zn. IV. ÚS 1734/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Filipa a soudců Josefa Fialy a Pavla Šámala (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1) V. M. a 2) nezletilého L. N. R., zastoupených Mgr. Barborou Gaveau, LL.M., advokátkou, sídlem Stroupežnického 525/20, Praha 5 - Smíchov, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2020 č. j. 24 Cdo 4248/2019-3981, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. dubna 2019 č. j. 18 Co 39/2019-3799 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 23. října 2018 č. j. 32 P 22/2016-2970, za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 1, jako účastníků řízení, a J. R., jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Nezletilému L. N. R., se opatrovníkem pro řízení před Ústavním soudem ve věci sp. zn. IV. ÚS 1734/20 jmenuje Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, a to pro porušení čl. 7 odst. 2, čl. 10 odst. 1 a 2, čl. 31, čl. 32 odst. 1 a 4, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2 a 3, čl. 38 odst. 1 a čl. 40 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 6 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a čl. 3 odst. 1 a 2, čl. 6 odst. 2, čl. 8 odst. 1, čl. 19 odst. 1, čl. 24 a čl. 37 Úmluvy o právech dítěte. Stěžovatelé dále navrhli, aby Ústavní soud jejich ústavní stížnost projednal přednostně s odkazem na §39 zákona o Ústavním soudu.
2. Z podané ústavní stížnosti a z napadených rozhodnutí se podává, že rozsudkem ze dne 23. 10. 2018 č. j. 32 P 22/2016-2970 Obvodní soud pro Prahu 1 (dále jen "obvodní soud") svěřil nezletilého (dále též "nezletilý") do péče vedlejšího účastníka (dále též "otec") (výrok I.), otci uložil povinnost zaplatit na výživu nezletilého za období od 1. 5. 2016 do 31. 1. 2017 k rukám první stěžovatelky (dále též "matky") částku 45 000 Kč (výrok II.), matce uložil povinnost počínaje dnem 1. 2. 2017 platit na výživu nezletilého pravidelnou měsíční částku 3 000 Kč k rukám otce (výrok III.) a nedoplatek na výživném ve výši 45 507 Kč za období od 1. 2. 2017 do 31. 10. 2018 k rukám otce (výrok IV.). Dále rozhodl, že matka je oprávněna se s nezletilým stýkat od středy sudého týdne od 8:00 hodin do úterý lichého týdne do 16:00 hodin (výroky V. - VII.). Výroky VIII. - XIV. obvodní soud upravil styk o vánočních prázdninách, velikonočních prázdninách, hlavních školních prázdninách, podzimních prázdninách a v prvním týdnu v březnu, který byl podle rozsudku považován za prázdninový termín s tím, že úprava prázdninového styku má přednost před úpravou běžného styku a předávání nezletilého bude při započetí styku v místě bydliště otce a při ukončení styku rovněž v místě bydliště otce. Výroky XV. a XVI. soud uložil oběma rodičům povinnost nezletilého na styk připravit a jeho předání a převzetí řádně umožnit. Dále obvodní soud matce uložil zákaz vycestování s nezletilým mimo území České republiky bez výslovného písemného úředně ověřeného souhlasu otce, a to i pro případy doprovodu jakékoli třetí osoby, a zdržet se podání žádosti o vystavení cestovního pasu či jiného cestovního dokladu pro nezletilého (výrok XVII.). Výrokem XVIII. soud určil bydliště nezletilého a výrokem XIX. rozhodl, že výroky II., III. a IV. jsou předběžně vykonatelné. O nákladech účastníků rozhodl obvodní soud tak, že nemají vzájemně právo na náhradu nákladů řízení (výrok XX.), dále každému z nich uložil povinnost uhradit státu náklady řízení (výroky XXI. a XXII.).
3. Proti rozsudku obvodního soudu, vyjma závislého nákladového výroku XX., podala první stěžovatelka odvolání. Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") rozsudek obvodního soudu přezkoumal včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, částečně doplnil dokazování a dospěl k závěru, že jsou zde důvody jen pro částečnou změnu rozsudku. Proto odvoláním napadený rozsudek ve výrocích o svěření nezletilého do péče otce (výrok I.), o výživném (výroky II. až IV.), o styku nezletilého s matkou (výroky V. až VIII., X. - XVI.) spojeného s omezením (výrok XVII.), určení bydliště nezletilého (XVIII.) a předběžné vykonatelnosti (výrok XIX.) ve výroku I. potvrdil. Ve výroku o styku nezletilého s matkou (výrok IX.) rozsudek obvodního soudu změnil tak, že matka je oprávněna stýkat se s druhým stěžovatelem v každém lichém kalendářním roce v období školních jarních prázdnin vyhlášených pro P. od 17:00 hodin pátku bezprostředně předcházejícímu jarním prázdninám, do 17:00 hodin následující neděle, kterou jarní prázdniny končí s tím, že tento termín je považován za termín prázdninový (výrok II.). Dále městský soud rozhodl, že dluh na výživném za období od listopadu 2018 do března 2019 matce nevznikl (výrok III.), ve výrocích o nákladech státu (XXI. a XXII.) rozsudek obvodního soudu zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil obvodnímu soudu k dalšímu řízení (výrok IV.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok V.).
4. Proti rozsudku městského soudu a rozsudku obvodního soudu podali stěžovatelé ústavní stížnost a proti rozsudku městského soudu podala první stěžovatelka současně s ústavní stížností i dovolání.
5. Ústavní soud ústavní stížnost stěžovatelů usnesením ze dne 13. 1. 2020 sp. zn. I. ÚS 2301/19 (dostupné na http://nalus.usoud.cz) odmítl, protože řízení před obecnými soudy stále pokračuje, a podaná ústavní stížnost je proto nepřípustná podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Současně Ústavní soud uvedl, že odmítnutím této ústavní stížnosti pro nepřípustnost nedochází k vyloučení soudní ochrany proti nyní napadeným rozhodnutím (§72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).
6. Nejvyšší soud usnesením ze dne 26. 2. 2020 č. j. 24 Cdo 4248/2019-3981 dovolání matky podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, odmítl, neboť není přípustné, když dovolání matky směřuje proti rozhodnutí městského soudu, které bylo vydáno ve věci, v níž zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští (výrok I.) a dále Nejvyšší soud rozhodl o nákladech dovolacího řízení (výrok II.).
7. Podle §469 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, §892 odst. 3 a §943 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s §63 zákona o Ústavním soudu, nemůže-li dítě (z důvodů kolize zájmů v řízení) zastoupit žádný z rodičů, jmenuje soud dítěti opatrovníka, který bude dítě v řízení nebo při určitém právním úkonu zastupovat. Tímto opatrovníkem jmenuje zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí.
8. V řízení o ústavní stížnosti má nezletilý postavení (druhého) stěžovatele a jeho zákonnou zástupkyní je matka, která je rovněž účastnicí řízení (první stěžovatelkou), a druhý zákonný zástupce - otec je vedlejším účastníkem tohoto řízení. Protože by mohlo dojít ke střetu jejich zájmů, je nutno ustanovit nezletilému druhému stěžovateli kolizního opatrovníka. Ústavní soud proto rozhodl usnesením tak, jak je ve výroku uvedeno, přičemž opatrovníkem jmenoval Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, který je orgánem sociálně-právní ochrany dětí [§4 odst. 1 písm. e) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. července 2020
Jan Filip v. r.
předseda senátu