ECLI:CZ:US:2020:4.US.1858.19.1
sp. zn. IV. ÚS 1858/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. Kamila Kydalky, zastoupeného JUDr. Michalem Paulem, advokátem, sídlem Bělehradská 572/63, Praha 2 - Vinohrady, proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 28. listopadu 2018 č. j. 13 Kss 6/2017-538, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, a předsedy Městského soudu v Praze, sídlem Spálená 2, Praha 2 - Nové Město, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky se stěžovatel domáhal zrušení shora uvedeného soudního rozhodnutí, přičemž tvrdil, že jím bylo zasaženo do jeho práva na spravedlivý proces.
2. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny procesní předpoklady řízení [§42 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.
3. Podle §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
4. Vzhledem ke skutečnosti, že v předmětné věci jde o řízení o kárné odpovědnosti soudce, a toto řízení je jednoinstanční, stěžovatel nemá jinou procesní možnost ochrany než podání této ústavní stížnosti. Nicméně, jak Ústavní soud ověřil z vyžádaného soudního spisu vedeného Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. 13 Kss 6/2017, tak napadené rozhodnutí bylo stěžovateli prokazatelně doručeno dne 5. 4. 2019, kdy si napadené rozhodnutí osobně převzal na poště v M., o čemž svědčí jeho vlastnoruční podpis a jím samotným uvedené datum na poštovní doručence založené na č. l. 593 soudního spisu. Tuto skutečnost též potvrzuje vyplněná kolonka na této poštovní doručence, že písemnost byla vyzvednuta dne 5. 4. 2019. Jak vyplývá z doručenky založené na č. l. 573 soudního spisu, napadené rozhodnutí bylo doručeno právnímu zástupci stěžovatele dne 30. 1. 2019, a to prostřednictvím jeho datové schránky. Z uvedeného vyplývá, že okamžik, od kterého běží dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti, nastal dne 5. 4. 2019. Lhůta pro podání ústavní stížnosti podle §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu tak marně uplynula ve středu 5. 6. 2019. Vzhledem k faktu, že ústavní stížnost byla Ústavnímu soudu doručena prostřednictvím datové schránky až dne 6. 6. 2019 v 16:20:02 h. a byla též k tomuto datu datována, nemá Ústavní soud pochyb o tom, že tato ústavní stížnost byla podána opožděně.
5. Z výše uvedeného důvodu nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. února 2020
Jan Filip v. r.
soudce zpravodaj