infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 01.09.2020, sp. zn. IV. ÚS 2298/20 [ usnesení / FILIP / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2020:4.US.2298.20.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2020:4.US.2298.20.1
sp. zn. IV. ÚS 2298/20 Usnesení Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatelů 1. P. K. a 2. V. S., obou zastoupených JUDr. Richardem Pustějovským, advokátem, sídlem Matiční 730/3, Ostrava, proti usnesení Okresního státního zastupitelství v Opavě ze dne 10. června 2020 č. j. 2 ZT 118/2019-156 a usnesení ze dne 11. května 2020 č. j. KRPT-62589-389/TČ-2013-070081, za účasti Okresního státního zastupitelství v Opavě a Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, Odboru hospodářské kriminality, jako účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: 1. Ústavní stížností podle §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, kterými měla být porušena jejich ústavní práva vyplývající z čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky. 2. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny procesní předpoklady řízení (§42 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu), načež dospěl k závěru, že ústavní stížnost, jinak tyto požadavky splňující, je nepřípustná. 3. Pojmovým znakem procesního institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit (věc je pro ně uzavřena). Z výše uvedeného vyplývá, že stanoví-li právní předpis, že v určité procesní situaci je k rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob příslušný konkrétní orgán veřejné moci, nemůže Ústavní soud do jeho postavení zasáhnout tím, že by ve věci sám rozhodl dříve než tento orgán. Princip právního státu takové souběžné rozhodování nepřipouští. Z uvedeného pak vyplývá, že Ústavní soud je principiálně oprávněn rozhodovat meritorně jen o takové ústavní stížnosti, která směřuje proti rozhodnutím "konečným", tj. zpravidla těm, jimiž se soudní či jiné řízení končí, a kdy jeho účastník nemá možnost jiné právní obrany než cestou ústavní stížnosti. 4. Ústavní stížnost směřuje proti rozhodnutí, jímž dozorující státní zástupce (podle stěžovatelů nepříslušný) zamítl stížnost stěžovatelů proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Tím však dle ustálené judikatury Ústavního soudu nejsou opravné prostředky v rámci trestního řízení vyčerpány. Příslušným k řešení námitek stran postupu dozorujícího státního zástupce je totiž v první řadě státní zástupce vykonávající ve věci dohled podle §12c a násl. zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů (obdobně např. usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2019 sp. zn. III. ÚS 1026/19, ze dne 23. 9. 2019 sp. zn. III. ÚS 1673/19, ze dne 4. 10. 2019 sp. zn. II. ÚS 3171/19, ze dne 8. 1. 2020 sp. zn. II. ÚS 4126/19 nebo ze dne 31. 3. 2020 sp. zn. II. ÚS 15/20; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). Z ústavní stížnosti přitom nevyplývá, že by stěžovatelé institutu dohledu využili, případně s jakým výsledkem (dovolávají se však staršího rozhodnutí Krajského státního zastupitelství v Ostravě). 5. Nad rámec již uvedeného je třeba uvést, že proti činnosti orgánů činných v trestním řízení Ústavní soud zásadně nezasahuje v probíhajícím trestním řízení, neboť většinu zde učiněných pochybení je možné napravit v jeho rámci. 6. Z výše vyložených důvodů Ústavní soud, aniž by se zabýval meritem věci a aniž by se vyjadřoval k důvodnosti ústavní stížnosti, předložený návrh odmítl podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 1. září 2020 Jan Filip v. r. soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2020:4.US.2298.20.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka IV. ÚS 2298/20
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 1. 9. 2020
Datum vyhlášení  
Datum podání 8. 8. 2020
Datum zpřístupnění 14. 9. 2020
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ - OSZ Opava
POLICIE - Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje - Odbor hospodářské kriminality
Soudce zpravodaj Filip Jan
Napadený akt rozhodnutí jiné
Typ výroku odmítnuto pro nepřípustnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 283/1993 Sb., §12c
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva
Věcný rejstřík státní zástupce
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=4-2298-20_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 113222
Staženo pro jurilogie.cz: 2020-09-20