ECLI:CZ:US:2020:4.US.2611.20.1
sp. zn. IV. ÚS 2611/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Filipa a soudců Josefa Fialy a Pavla Šámala (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatele O. P., zastoupeného Mgr. Annou Jirotkovou, advokátkou, sídlem Moravská 924/6, Praha 2 - Vinohrady, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. července 2020 č. j. 101 Co 71/2020-182, za účasti Krajského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a 1. L. P. a 2. nezletilého T. P., jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Nezletilému T. P. se opatrovníkem pro řízení před Ústavním soudem ve věci sp. zn. IV. ÚS 2611/20 jmenuje město Beroun.
Odůvodnění:
1. Stěžovatel se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), domáhá zrušení shora uvedeného soudního rozhodnutí, když tvrdí, že jím byla porušena jeho základní práva zaručená v čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 3 odst. 1 a čl. 18 Úmluvy o právech dítěte.
2. Rozsudkem Okresního soudu v Berouně (dále jen "okresní soud") ze dne 9. 12. 2019 č. j. 25 P 113/2019-100 byl 2. vedlejší účastník (dále jen "nezletilý") svěřen do střídavé péče obou rodičů, kdy do péče 1. vedlejší účastnice (dále jen "matky") byl svěřen sudý kalendářní týden od pondělí 8:00 hodin do následujícího pondělí do 8:00 hodin a do péče stěžovatele (dále i "otce") byl svěřen v lichý kalendářní týden od pondělí 8:00 hodin do následujícího pondělí do 8:00 hodin. Bylo stanoveno, že rodiče si nezletilého předají vždy v předškolním či školním zařízení, a to každé pondělí v 8:00 hodin v místě bydliště toho z nich, jehož péče bude začínat, a že není-li možné předání v rámci předškolního nebo školního zařízení, rodiče si nezletilého předají v místě bydliště toho z nich, jehož péče aktuálně končí, a to ve stejný den a hodinu (výrok I.). Matce byla uložena povinnost na výživu nezletilého přispívat částkou 1 000 Kč měsíčně, splatnou vždy ke každému 15. dni v měsíci předem k rukám otce, a to s účinností od právní moci daného rozsudku. Otci byla stanovena povinnost přispívat na výživu nezletilého částkou 4 000 Kč měsíčně, splatnou vždy ke každému 15. dni v měsíci předem k rukám matky, a to s účinností od právní moci daného rozsudku (výrok II.). Tím byl změněn rozsudek Okresního soudu v Berouně ze dne 28. 3. 2018 č. j. 25 Nc 2195/2017-51 (výrok III.). Bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).
3. O odvolání matky proti rozsudku okresního soudu rozhodl Krajský soud v Praze (dále jen "krajský soud") napadeným rozsudkem tak, že napadený rozsudek změnil ve výroku I. a nezletilého svěřil do výlučné péče matky (výrok I.). Dále změnil výrok II. a otci uložil povinnost s účinností od 1. 2. 2020 přispívat na výživu nezletilého částkou 7 000 Kč měsíčně splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám matky a s účinností od právní moci daného rozsudku nadále částkou 10 000 Kč měsíčně. Matce uložil povinnost s účinností od 1. 2. 2020 do právní moci rozsudku přispívat na výživu nezletilého částkou 1 000 Kč měsíčně splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám otce (výrok II.). Dále bylo stanoveno, že nedoplatek na výživném za dobu od 1. 2. 2020 do 30. 6. 2020 ve výši 24 000 Kč je otec povinen zaplatit k rukám matky ve lhůtě do 31. 8. 2020 (výrok III.). Nedoplatek na výživném za dobu od 1. 2. 2020 do 30. 6. 2020 ve výši 5 000 Kč je matka povinna zaplatit k rukám otce ve lhůtě do 31. 8. 2020 (výrok IV.). Ve výroku III. byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen (výrok V.). Dále krajský soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně a soudem odvolacím (výrok VI.).
4. Podle §63 zákona o Ústavním soudu ve spojení s ustanoveními §469 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, §892 odst. 3 a §943 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nemůže-li dítě (z důvodů kolize zájmů v řízení) zastoupit žádný z rodičů, ustanoví soud dítěti opatrovníka, který bude dítě v řízení nebo při určitém právním úkonu zastupovat. Tímto opatrovníkem zpravidla ustanoví orgán vykonávající sociálněprávní ochranu dětí.
5. V řízení o ústavní stížnosti má nezletilý postavení vedlejšího účastníka řízení (viz výše) a jeho zákonní zástupci, otec (jako stěžovatel) a matka (1. vedlejší účastnice řízení), jsou rovněž účastníky řízení. Protože by mohlo dojít ke střetu jejich zájmů, je nutno ustanovit nezletilému kolizního opatrovníka. Ústavní soud proto rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. října 2020
Jan Filip v. r.
předseda senátu