ECLI:CZ:US:2020:4.US.2746.20.1
sp. zn. IV. ÚS 2746/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Filipa a soudců Josefa Fialy a Pavla Šámala (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatelů 1) J. T., zastoupeného JUDr. Romanem Jelínkem, advokátem, sídlem Valentinská 56/11, Praha 1 - Staré Město, 2) nezletilé D. Š. a 3) nezletilého Š. Š., proti I. výroku rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. června 2020 č. j. 53 Co 87, 88/2020-560, II. výroku rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 2. října 2019 č. j. 14 Nc 7009/2018-344, a II. výroku rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 2. října 2019 č. j. 14 Nc 7015/2018-333, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 4, jako účastníků řízení, a E. Š., jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Nezletilé D. Š. a nezletilému Š. Š., se jmenuje opatrovníkem pro zastupování v řízení o ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. IV. ÚS 2746/20 hlavní město Praha, Městská část Praha 4.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, a to pro porušení čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a dále čl. 3 odst. 1 a čl. 12 odst. 1 a 2 Úmluvy o právech dítěte.
2. Z podané ústavní stížnosti a z napadených rozhodnutí se podává, že rozsudky ze dne 2. 10 2019 č. j. 14 Nc 7009/2018-344 a č. j. 14 Nc 7015/2018-333 Obvodní soud pro Prahu 4 (dále jen "obvodní soud") rozhodl, že první stěžovatel (dále též "otec") je otcem nezletilých dětí, druhé stěžovatelky a třetího stěžovatele (dále též "nezletilí") [výroky I.], oba nezletilé svěřil do péče vedlejší účastnice jako matky (dále též "matka") [výroky II.], otci uložil povinnost přispívat na výživu každého z nezletilých částkou 15 000 Kč měsíčně počínaje dnem 1. 9. 2017 [výroky III.], nedoplatek na výživném za období od 1. 9. 2017 do 2. 10. 2017 pro každého z nezletilých ve výši 275 000 Kč uložil otci splácet matce ve splátkách po 10 000 Kč měsíčně spolu s běžným výživným počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku pod ztrátou výhody splátek [výroky IV.] a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení [výroky V.].
3. Proti výše uvedeným rozsudkům obvodního soudu podali první stěžovatel a vedlejší účastnice odvolání. Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") napadeným rozsudkem uvedené rozsudky obvodního soudu ve výrocích I. a II. potvrdil (výrok I.). Ve výrocích III. rozsudky změnil tak, že otec je povinen přispívat na výživu každého z nezletilých od 1. 9. 2017 do 31. 8. 2019 částkami 12 000 Kč měsíčně a od 1. 9. 2019 částkami 15 000 Kč měsíčně splatnými vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám matky (výrok II.). Ve výrocích IV. rozsudky změnil tak, že nedoplatky na výživném pro každého z nezletilých v částce 318 000 Kč je otec povinen zaplatit k rukám matky spolu s běžným výživným ve splátkách po 15 000 Kč měsíčně počínaje srpnem 2020 pod ztrátou výhody splátek (výrok III.). Výrokem IV. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů a výrokem V. opravil výrok III. rozsudku městského soudu ze dne 18. 6. 2020 č. j. 53 Co 87/2020-561 tak, že nedoplatky na výživném jsou vyčísleny za období od 1. 9. 2017 do 18. 6. 2020.
4. Proti I. výroku rozsudku městského soudu a proti II. výrokům obou rozsudků obvodního soudu podali stěžovatelé ústavní stížnost.
5. Podle §63 zákona o Ústavním soudu, ve spojení s §469 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, jakož i §892 odst. 3 a §943 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, nemůže-li dítě (z důvodů kolize zájmů v řízení) zastoupit žádný z rodičů, jmenuje soud dítěti opatrovníka, který bude dítě v řízení nebo při určitém právním úkonu zastupovat. Tímto opatrovníkem jmenuje zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí.
6. V řízení o ústavní stížnosti mají oba nezletilí postavení stěžovatelů (druhé stěžovatelky a třetího stěžovatele) a jejich zákonným zástupcem je otec, který je rovněž účastníkem řízení (prvním stěžovatelem), a druhý zákonný zástupce - matka je vedlejší účastnicí tohoto řízení. Protože by mohlo dojít ke střetu jejich zájmů, je nutno ustanovit nezletilé druhé stěžovatelce a nezletilému třetímu stěžovateli kolizního opatrovníka. Ústavní soud proto rozhodl usnesením tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. listopadu 2020
Jan Filip v. r.
předseda senátu