ECLI:CZ:US:2020:4.US.3924.19.1
sp. zn. IV. ÚS 3924/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Filipa, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Jiřího Zemánka o ústavní stížnosti stěžovatelky Marie Horálkové, zastoupené Mgr. Jiřím Kasalem, advokátem, se sídlem v Dačicích, Krajířova 15/1, proti rozsudkům Krajského soudu v Brně - pobočky v Jihlavě, č. j. 54 Co 164/2019-86 ze dne 1. 10. 2019 a Okresního soudu v Jihlavě č. j. 12 C 24/2016-60 ze dne 13. 3. 2019, za účasti Krajského soudu v Brně - pobočky v Jihlavě a Okresního soudu v Jihlavě, jako účastníků řízení, a Vlastimila Pízy, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Stěžovatelka se jako žalobkyně v řízení před obecnými soudy domáhala proti žalovanému vedlejšímu účastníkovi zaplacení částky 98 310 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Napadeným rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě (dále jen "nalézací soud") byla stěžovatelce přiznána polovina žalovaného nároku jako polovina kupní ceny, za kterou vedlejší účastník prodal pozemek, jehož poloviční spoluvlastnicí byla ve skutečnosti stěžovatelka, jak se později ukázalo. Žaloba o dalších 49 155 Kč byla zamítnuta, neboť v paralelně vedeném řízení byla táž částka přiznána z titulu bezdůvodného obohacení druhému spoluvlastníku dotčeného pozemku. K odvolání stěžovatelky Krajský soud v Brně (dále jen "odvolací soud") zamítavý výrok rozsudku nalézacího soudu potvrdil a zavázal stěžovatelku k náhradě nákladů odvolacího řízení ve výši 8 228 Kč.
2. Stěžovatelka se v řízení před Ústavním soudem domáhá zrušení napadeného rozhodnutí pro porušení jeho práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), neboť právo (konkrétně §3001 občanského zákoníku) bylo interpretováno proti jeho smyslu a nepřiměřeně formálně. Přiznaná náhrada nebyla odpovídající faktickému stavu pozemku, který vedlejší účastník nabyl do vlastnictví chybou a následně jej prodal za nepřiměřeně nízkou cenu v době, kdy věděl, že jeho vlastnictví je minimálně zpochybněno. Za dané situace je rovněž nespravedlivé, aby stěžovatelka byla nucena nést náklady odvolacího řízení.
3. Ústavní soud posoudil obsah ústavní stížnosti, která byla podána včas, osobou oprávněnou a řádně zastoupenou advokátem v souladu s §30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a dospěl k závěru, že je přípustná ve smyslu §75 odst. 1 téhož zákona; je však zjevně neopodstatněná.
4. Při posuzování jednotlivých pochybení orgánů veřejné moci Ústavní soud přihlíží také k tomu, jak intenzivně tato pochybení zasahují do práv a svobod stěžovatelů. Z toho důvodu obvykle odmítá ústavní stížnosti směřující proti rozhodnutím o částkách, jež jsou svojí povahou bagatelní [usnesení sp. zn. III. ÚS 405/04 ze dne 25. 8. 2004 (U 43/34 SbNU 421)]. Je při tom veden úvahou, že tyto částky již s ohledem na svou výši zpravidla nemohou dosáhnout ústavněprávní roviny pro své obvykle nikoliv významné faktické dopady na osobu stěžovatele, resp. jeho majetkové poměry.
5. Výše sporné částky v souzené věci je bagatelní a stěžovatelka žádné konkrétní dopady do svých majetkových poměrů nepopsala. S ohledem na výše uvedené se Ústavní soud zabýval pouze tím, zda rozhodnutí obecných soudů porušila podstatu ústavně zaručených práv a svobod stěžovatele, což neshledal - oba soudy svá rozhodnutí srozumitelně a logicky vysvětlily. Stěžovatelka měla možnost soudům předložit svůj náhled na věc a přesvědčit je; skutečnost, že je nepřesvědčila, porušení jejích práv nepředstavuje - neúspěch v soudním sporu nelze sám o sobě považovat za porušení ústavně zaručených práv a svobod [již usnesení sp. zn. III. ÚS 44/94 ze dne 27. 10. 1994 (U 18/2 SbNU 241)].
6. Ústavní soud nepřehlédl, že spor mezi jiným žalobcem (druhým spoluvlastníkem dotčeného pozemku) a týmž vedlejším účastníkem, vedený na témže skutkovém základě, již předmětem řízení před Ústavním soudem byl, rovněž bez úspěchu, a to pro obě procesní strany (viz usnesení sp. zn. III. ÚS 3525/18 ze dne 27. 11. 2018 a usnesení sp. zn. I. ÚS 3462/18 ze dne 8. 1. 2019; všechna rozhodnutí jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz). Na odůvodnění uvedených usnesení postačí ve stručnosti odkázat, závěry v nich učiněné lze beze zbytku vztáhnout i na případ stěžovatelky a není třeba k nim dodávat více.
7. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. ledna 2020
Jan Filip v. r.
předseda senátu