ECLI:CZ:US:2020:4.US.761.20.1
sp. zn. IV. ÚS 761/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem o ústavní stížnosti stěžovatelky Ireny Hříbalové, zastoupené JUDr. Evou Hromadovou, advokátkou, sídlem Šrobárova 2551/48a, Praha 10 - Vinohrady, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. září 2019 č. j. 13 Co 324/2019-180 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 28. května 2019 č. j. 29 C 1/2015-167, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 7, jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Dne 13. 3. 2020 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatelky proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím, jimiž bylo zastaveno odvolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku. V ústavní stížnosti stěžovatelka uvádí, že odstranila vady svého podání (ústavní stížnosti) ze dne 27. 1. 2020 a současně dodává, že se omlouvá, že se jí ze zdravotních důvodů nepodařilo dodržet lhůtu pro podání ústavní stížnosti.
2. Pro úplnost Ústavní soud podotýká, že dne 27. 1. 2020 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatelky proti týmž rozhodnutím, která stěžovatelka napadá i novou ústavní stížností. Vzhledem k tomu, že daná (původní) ústavní stížnost nesplňovala formální náležitosti ústavní stížnosti podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byla stěžovatelka přípisem ze dne 31. 1. 2020 vyzvána k odstranění vad ve lhůtě dvaceti dnů, avšak vytčené vady podání ve lhůtě k tomu stanovené neodstranila. Výzvu stěžovatelka převzala dne 10. 2. 2020 a lhůta k odstranění vad podání marně uplynula dne 2. 3. 2020. Ústavní soud proto usnesením ze dne 9. 3. 2020 sp. zn. I. ÚS 275/20 ústavní stížnost odmítl jako vadný návrh podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
3. S ohledem na nově podanou ústavní stížnost Ústavní soud telefonickým dotazem u Obvodního soudu pro Prahu 7 zjistil, že ústavní stížností napadené usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 9. 2019 č. j. 13 Co 324/2019-180 bylo stěžovatelce doručeno dne 25. 10. 2019.
4. Podle §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
5. Tato procesní lhůta je stanovena kogentně a Ústavní soud, který je podle čl. 88 odst. 2 Ústavy České republiky vázán zákonem o Ústavním soudu, ji nemůže prodloužit ani její zmeškání prominout (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 3. 2017 sp. zn. II. ÚS 913/15, veřejně dostupné na http://nalus.usoud.cz).
6. V posuzované věci byla ústavní stížnost proti shora uvedenému rozhodnutí podána k poštovní přepravě až dne 12. 3. 2020, navíc i původní ústavní stížnost byla podána po lhůtě stanovené v §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu.
7. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost stěžovatelky odmítnout podle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. května 2020
Pavel Šámal v. r.
soudce zpravodaj