ECLI:CZ:US:2021:1.US.1110.21.1
sp. zn. I. ÚS 1110/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Lichovníka, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti stěžovatele J. K., bez právního zastoupení, proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 7 To 49/2021-673 ze dne 11. 3. 2021 a usnesení Okresního soudu v Třebíči č. j. 1 Nt 1004/2018-595 ze dne 18. 1. 2021, za účasti Krajského soudu v Brně a Okresního soudu v Třebíči, jako účastníků řízení, takto:
Stěžovateli J. K. se ustanovuje opatrovník JUDr. Maroš Matiaško, LL. M., advokát se sídlem v Praze 7, Ovenecká 78/33.
Odůvodnění:
1. Ústavnímu soudu byla dne 28. 4. 2021 dodána ústavní stížnost stěžovatele směřující proti v záhlaví citovaným rozhodnutím. Podání stěžovatele nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků (§34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů) a pro řízení před Ústavním soudem stěžovatel nebyl zastoupen advokátem (§30, §31 zákona o Ústavním soudu).
2. Ústavní soud proto vyzval stěžovatele k odstranění vad návrhu. V podání ze dne 5. 5. 2021 stěžovatel Ústavnímu soudu sdělil, že byl vzat do výkonu ochranného ústavního léčení v Psychiatrické nemocnici JIHLAVA a že se nemůže v řízení o ústavní stížnosti dále "bránit". Z napadeného usnesení Okresního soudu v Třebíči zároveň vyplývá, že stěžovateli bylo ochranné ambulantní psychiatrické léčení změněno na ochranné ústavní psychiatrické léčení (ve smyslu §99 odst. 5 trestního zákoníku) z důvodu, že stěžovatel své onemocnění stále popírá a chybí mu dostatečný náhled na onemocnění, přičemž si v podstatě neuvědomuje, jak vážně je nemocný, s lékaři nespolupracuje a odmítá jakoukoli léčbu. Telefonickým dotazem na Českou advokátní komoru Ústavní soud zjistil, že v současné době není formálně zahájeno vůči stěžovateli žádné řízení ve smyslu §18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.
3. Z právě uvedených zdravotních důvodů na straně stěžovatele Ústavní soud dospěl k závěru, že je stěžovateli třeba ustanovit opatrovníka pro řízení o ústavní stížnosti podle §29 odst. 3 občanského soudního řádu, jenž se pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně použije (§63 zákona o Ústavním soudu); podle prvně citovaného ustanovení platí, že soud může ustanovit opatrovníka účastníku, který byl stižen duševní poruchou nebo se z jiných zdravotních důvodů nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení. Podle §29 odst. 4 občanského soudního řádu platí, že opatrovníkem soud jmenuje zpravidla osobu blízkou, případně jinou vhodnou osobu, nebrání-li tomu zvláštní důvody; advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže jím nemůže být jmenován někdo jiný a jinou osobu než advokáta lze zároveň jmenovat opatrovníkem, jen jestliže s tím souhlasí.
4. Ústavní soud nejprve vyzval přípisem ze dne 12. 7. 2021 syna stěžovatele (tj. osobu blízkou), aby Ústavnímu soudu sdělil, zdali je ochoten v řízení o ústavní stížnosti vykonávat funkci opatrovníka stěžovatele. Syn stěžovatele se ve stanovené lhůtě žádným způsobem nevyjádřil.
5. S ohledem na povahu sporu Ústavní soud podle výše citovaných zákonných ustanovení opatrovníkem ustanovil ve výroku tohoto usnesení uvedeného advokáta, jehož specializací je mimo jiné ochrana práv osob s duševní nemocí (viz např. usnesení sp. zn. I. ÚS 1974/14 ze dne 19. 11. 2014).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. července 2021
Tomáš Lichovník v. r.
předseda senátu