ECLI:CZ:US:2021:1.US.1343.21.1
sp. zn. I. ÚS 1343/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Ing. Mariana Khalifa, Ph.D., zastoupeného JUDr. Davidem Novákem, Ph.D., advokátem se sídlem Na Okraji 439/44, Praha 6, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 3. 2021 č. j. MSPH 89 INS 863/2018-B-27, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se, s odvoláním na porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Městského soudu v Praze, kterým byla v rámci dohlédací činnosti jmenovaného soudu odročena první schůze věřitelů svolaná na 25. 2. 2021, jež měla pokračovat dne 25. 3. 2021 s programem rozhodnutí věřitelů o eventuálním odvolání dosavadního insolvenčního správce z funkce a ustanovení nového insolvenčního správce, která se však z důvodu omluvy insolvenčního správce ze zdravotních důvodů uvedeného dne (tj. 25. 3. 2021) nekoná a nařizuje se na 25. 5. 2021.
Ústavní soud se podanou stížností zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek její přijatelnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům zákona o Ústavním soudu na takový návrh kladeným. Dospěl k závěru, že ústavní stížnost měla být podána proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2021 č. j. MSPH 89 INS 863/2018-B-16; je tedy podána po stanovené lhůtě, a proto ji odmítl.
Podle ustanovení §43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") musí být usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.
Podle ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
V projednávané věci bylo takovým procesním prostředkem, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2021, kterým soud v rámci dohlédací činnosti rozhodl z důvodu neprojednání celého programu schůze, jak byl uveden ve výroku IX. usnesení ze dne 12. 11. 2020 č. j. MSPH 89 INS 863/2018-A-217, protože soud přijal nesprávné rozhodnutí o tom, že k odvolání stávajícího insolvenčního správce není dostatečné kvórum. V důsledku toho nebylo hlasováno o návrhu věřitele č. 2, který hodlal odvolat stávajícího insolvenčního správce a navrhoval ustanovení nového. Aby byl program schůze naplněn, rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 9. 3. 2021 č. j. MSPH 89 INS 863/2018-B-16 o jejím pokračování. Toto usnesení bylo, jak zjistil Ústavní soud z elektronického insolvenčního spisu, stěžovateli doručeno dne 9. 3. 2021 ve 13,30 hod. a od tohoto data je třeba počítat lhůtu k podání ústavní stížnosti.
Na uvedeném nemůže nic změnit skutečnost, že stěžovatel podal ústavní stížnost až proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 3. 2021 č. j. MSPH 89 INS 863/2018-B-27, které se týkalo (pouze) odročení pokračování schůze a jímž mu nevznikla žádná újma. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2021 č. j. MSPH 89 INS 863/2018-B-16 o pokračování schůze věřitelů se rozhodnutím o jeho odročení (tj. usnesením Městského soudu v Praze ze dne 22. 3. 2021 č. j. MSPH 89 INS 863/2018-B-27) nestalo obsoletním a i nadále působí zamýšlené právní důsledky.
Na základě výše uvedeného byla ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem odmítnuta.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. června 2021
JUDr. Vladimír Sládeček, v. r.
soudce zpravodaj