infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 27.07.2021, sp. zn. I. ÚS 1651/21 [ usnesení / LICHOVNÍK / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2021:1.US.1651.21.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2021:1.US.1651.21.1
sp. zn. I. ÚS 1651/21 Usnesení Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaj) a soudců Jaromíra Jirsy a Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti společnosti KOMFORT, a.s., Křenová 478/72 Brno, zastoupené JUDr. Lenkou Štěpánkovou, advokátkou, sídlem Křenová 478/72, Brno, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 5. 2021 sp. zn. 27 Cdo 3549/2020, usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 7. 2020 sp. zn. 5 Cmo 135/2020 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 6. 2020, č. j. B 2611/RD145/KSBR, Fj 48735/2020/KSBR, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Ústavnímu soudu byl dne 21. 6. 2021 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů, a to z důvodu zásahu do práv garantovaných jí čl. 26 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Předtím, než se začal Ústavní soud věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje všechny formální náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu. II. Stěžovatelka se domáhala u Krajského soudu v Brně zápisu "realitního zprostředkování", jako předmětu svého podnikání. Krajský soud vyzval stěžovatelku usnesením k doplnění návrhu o rozhodnutí valné hromady o změně stanov v části týkající se jejího předmětu podnikání, které by bylo osvědčeno notářským zápisem. Jelikož stěžovatelka požadovanou listinu nedoložila, krajský soud návrh stěžovatelky odmítl. O podaném odvolání rozhodl Vrchní soud v Olomouci ústavní stížností napadeným usnesením tak, že unesení soudu prvního stupně potvrdil. Následně podané dovolání bylo Nejvyšším soudem zamítnuto. Stěžovatelka je toho názoru, že úpravu stanov v části týkající se předmětu podnikání nelze v projednávané věci považovat za změnu stanov, která spadá do působnosti valné hromady. Je tomu tak proto, že změna stanov byla vyvolána změnou zákonných podmínek pro provozování realitní činnosti, je povinností představenstva vyhotovit úplné znění stanov, kdy takováto změna nemusí být osvědčena veřejnou listinou. Zákon tuto povinnost neukládá. Stěžovatelka má tedy za to, že svou povinnost řádně splnila tím, že vyhotovila úplné znění stanov a přiložila je k návrhu na zápis změny do obchodního rejstříku. Postup soudu byl v dané věci podle stěžovatelky překvapivý a založený na libovůli, což se projevilo v zásahu do jejich základních práv a svobod. III. Ústavní soud posoudil obsah ústavní stížnosti a dospěl k závěru, že tato představuje zjevně neopodstatněný návrh ve smyslu §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Uvedené ustanovení v zájmu racionality a efektivity řízení před Ústavním soudem dává tomuto soudu pravomoc posoudit "přijatelnost" návrhu předtím, než dospěje k závěru, že o návrhu rozhodne meritorně nálezem, přičemž jde o specifickou a relativně samostatnou část řízení, která nemá charakter řízení kontradiktorního, kdy Ústavní soud může obvykle rozhodnout bez dalšího, jen na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a údajů obsažených v samotné ústavní stížnosti. Tak je tomu i v projednávaném případě. V souvislosti s projednávanou ústavní stížností je Ústavní soud toho názoru, že předestřená problematika je navýsost věcí tzv. podústavního práva. Ústavní soud není další opravnou instancí v systému obecného soudnictví. Samotný nesouhlas stěžovatelky s řádně odůvodněnými rozhodnutími obecných soudů je protiústavními nečiní. Na základě výše uvedeného Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost představuje zjevně neopodstatněný návrh ve smyslu ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, a proto ji mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl. Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 27. července 2021 Tomáš Lichovník v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2021:1.US.1651.21.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka I. ÚS 1651/21
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 27. 7. 2021
Datum vyhlášení  
Datum podání 21. 6. 2021
Datum zpřístupnění 2. 9. 2021
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgán SOUD - NS
SOUD - VS Olomouc
SOUD - KS Brno
Soudce zpravodaj Lichovník Tomáš
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1
Ostatní dotčené předpisy
  • 99/1963 Sb., §132, §157 odst.2
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /soudní rozhodnutí/překvapivé rozhodnutí
Věcný rejstřík důkaz/volné hodnocení
odůvodnění
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-1651-21_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 116929
Staženo pro jurilogie.cz: 2021-09-03