ECLI:CZ:US:2021:1.US.1678.21.1
sp. zn. I. ÚS 1678/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem o návrhu stěžovatele Ing. Miroslava Šebesty, proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 68 Co 107/2021-103 ze dne 30. 3. 2021 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. 14 C 118/2017-97 ze dne 22. 1. 2021, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 2 jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Dne 22. 6. 2021 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání stěžovatele označené jako ústavní stížnost směřující proti rubrikovaným usnesením obecných soudů.
2. Návrh stěžovatele není možné považovat za řádný, jelikož má řadu procesních a obsahových nedostatků [§34 ve spojení s §72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")]. Stěžovatel zejména není pro řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem (§30, §31 téhož zákona).
3. Smyslem výzvy a stanovení lhůty podle ustanovení §41 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, jsou vyvozeny vůči stěžovateli nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti. V řízení o ústavní stížnosti však není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v řadě případů předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že se na Ústavní soud nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.
4. V nyní posuzovaném případě soudce zpravodaj nemá pochybnosti o tom, že náležitého poučení o zákonných náležitostech ústavní stížnosti se stěžovateli dostalo opakovaně již v řadě řízení (viz např. usnesení sp. zn. III. ÚS 2909/17 ze dne 31. 10. 2017 či usnesení sp. zn. II. ÚS 1194/16 ze dne 11. 8. 2016). Byť stěžovatel podal desítky ústavních stížností trpících stejnou vadou a byl o této skutečnosti, jakož i o případných následcích neodstranění vytčené vady, v minulosti opakovaně poučen, znovu podal návrh, aniž by byl právně zastoupen advokátem.
5. Pro neefektivnost dalšího poučování soudce zpravodaj návrh odmítl na základě přiměřené aplikace §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. června 2021
Tomáš Lichovník v. r.
soudce zpravodaj