ECLI:CZ:US:2021:1.US.1692.21.1
sp. zn. I. ÚS 1692/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ludvíka Davida, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1/ Ing. Petra Křena a 2/ Ing. Jiřího Křena, obou právně zastoupených JUDr. Petrem Kšádou, advokátem se sídlem Počernická 3104/27, Praha 10, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2021 č. j. 24 Cdo 2778/2020-95, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 5. 2020 č. j. 17 Co 61/2020-75 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 12. 12. 2019 č. j. 4 C 439/2018-55, o návrhu na vyloučení soudce Jaromíra Jirsy, takto:
Soudce Jaromír Jirsa je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 1692/21.
Odůvodnění:
1. Ve shora uvedené věci byl v souladu s ustanovením §40 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), podle rozvrhu práce Ústavního soudu, v platném a účinném znění, ustanoven soudcem zpravodajem Jaromír Jirsa a věc byla přidělena k rozhodnutí do senátu ve složení Jaromír Jirsa, Tomáš Lichovník a Vladimír Sládeček.
2. Přípisem ze dne 30. 6. 2021 se obrátil soudce zpravodaj podle §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, ve spojení s §37 odst. 2 cit. zákona a §10 rozvrhu práce, na předsedu II. senátu s tím, aby tento senát rozhodl o případném vyloučení jeho osoby z projednání a rozhodování dané věci. Jelikož je letitým přítelem advokáta zastupujícího stěžovatele, zná ho dlouhá léta a jsou spolu v pravidelném styku, dává na zvážení, zda jeho vztah k zástupci stěžovatelů nezavdává důvody k pochybnostem o jeho nepodjatosti
3. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1, dále i čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod).
4. Nestrannost soudce je vždy posuzována ze dvou hledisek, tj. stěžejního subjektivního, vypovídajícího o osobním přesvědčení soudce a jeho vztahu k projednávané věci a objektivního, které sleduje, zda je možno vyloučit jakoukoli legitimní pochybnost o nepodjatosti soudce (srov. např. nález sp. zn. I. ÚS 722/05). K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci přitom může dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, dosahuje takové povahy a intenzity, že vyvstávají odůvodněné pochybnosti, zda bude soudce moci nezávisle a nestranně rozhodovat. Za objektivní přitom nelze považovat, jak se nestrannost soudce subjektivně jeví účastníkovi řízení, nýbrž zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že konkrétní soudce má k věci určitý, nikoliv nezaujatý vztah (srov. nález sp. zn. I. ÚS 370/04).
5. Vzhledem k tomu, že sám soudce zpravodaj vnímá vztah se zástupcem stěžovatelů jako potencionálně vzbuzující pochybnosti o jeho nepodjatosti, rozhodl II. senát Ústavního soudu podle §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, jak je uvedeno ve výroku.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. července 2021
Ludvík David, v. r.
předseda senátu