infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 23.11.2021, sp. zn. I. ÚS 2638/21 [ usnesení / LICHOVNÍK / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2021:1.US.2638.21.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2021:1.US.2638.21.1
sp. zn. I. ÚS 2638/21 Usnesení Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje), soudce Vladimíra Sládečka a soudce Jaromíra Jirsy ve věci ústavní stížnosti JUDr. Veroniky Jablonské, zastoupené Ondřejem Tejnorou, advokátem, sídlem Janáčkovo nábřeží 139/57, 150 00 Praha 5 - Malá Strana, proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 18 Co 205/2021-131 ze dne 26. 7. 2021, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti ustanovení §34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí, jímž mělo dojít zejména k porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Z napadeného usnesení Městského soudu v Praze, jakož i vyžádaného soudního spisu, vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 42 C 63/2021, Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka se žalobou domáhala po šesti žalovaných vydání bezdůvodného obohacení v celkové výši 3 358 246,75 Kč. Obvodní soud usnesením č. j. 42 C 63/2021- 20 ze dne 22. 3. 2021 vyzval stěžovatelku, aby uhradila soudní poplatek ve výši 167 913 Kč. Stěžovatelka nato požádala o úplné osvobození od soudních poplatků. Této žádosti nalézací soud nevyhověl a usnesením č. j. 42 C 63/2021-95 ze dne 7. 5. 2021 stěžovatelce osvobození od soudních poplatků nepřiznal. Toto rozhodnutí obvodního soudu napadla stěžovatelka odvoláním, o němž rozhodl Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením tak, že usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil. V ústavní stížnosti stěžovatelka zpochybnila výtku nalézacího soudu, že řádně nedoložila své výdaje. Uvedla, že jí předložený formulář soudu v podobě prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech přímý požadavek ani rubriku ve směru běžných výdajů a jejich doložení neobsahuje ani nezmiňuje. Stěžovatelka má za to, že po zjištění majetkových a osobních poměrů včetně příjmů a výdělkových možností si soud již sám zváží doloženým poměrům přiměřené životní výdaje. Navíc stěžovatelka dle svých slov výslovně v závěru své žádosti požádala soud, aby jí upozornil, kdyby chtěl některé další údaje doplnit, což neučinil. Stěžovatelka též vyjádřila nesouhlas se závěrem městského soudu, že má nadstandardní příjmy a její životní úroveň je zvyšována vlastnictvím nemovitostí. Tyto své výhrady stěžovatelka v ústavní stížnosti dále rozvedla. Ústavní soud zvážil argumentaci stěžovatelky i obsah naříkaného soudního rozhodnutí a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Ústavní soud dal ve své judikatuře týkající se osvobození od soudních poplatků zřetelně najevo, že žadatel musí soudu věrohodně doložit nejen své příjmy, ale také výdaje (srov. např. bod 13 usnesení sp. zn. II. ÚS 2965/18 ze dne 24. 6. 2019). Nevyplní-li žadatel soudem poskytnuté prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech řádným způsobem a soud na základě toho požadované osvobození nepřizná, nepředstavuje to zásah do práva žadatele na spravedlivý proces (srov. např. usnesení sp. zn. I. ÚS 3607/18 ze dne 3. 9. 2019). Tímto nedostatkem přitom trpí i prohlášení předložené stěžovatelkou v nynější věci. Městský soud v Praze v napadeném usnesení stěžovatelce vysvětlil, kde se ve zmíněném prohlášení nachází sekce věnovaná výdajům žadatele (viz bod 5 usnesení odvolacího soudu). Stěžovatelka tuto část prohlášení (oddíl "X. Závazky") ponechala nevyplněnou, resp. přeškrtnutou (srov. č. l. 86 soudního spisu), ačkoli byla v závěru prohlášení upozorněna, že dotazník je třeba vyplnit řádně a úplně a spolu s přílohami jej odevzdat soudu. Ústavní soud tedy nezjistil, že by rozhodnutí odvolacího soudu v tomto směru představovalo exces či jiné vážné vybočení z kautel spravedlivého procesu. Ve světle řečeného tudíž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost dle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 23. listopadu 2021 Tomáš Lichovník v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2021:1.US.2638.21.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka I. ÚS 2638/21
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 23. 11. 2021
Datum vyhlášení  
Datum podání 29. 9. 2021
Datum zpřístupnění 15. 12. 2021
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - MS Praha
Soudce zpravodaj Lichovník Tomáš
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1
Ostatní dotčené předpisy
  • 99/1963 Sb., §138
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /právo na přístup k soudu a jeho ochranu, zákaz odepření spravedlnosti
Věcný rejstřík poplatek/osvobození
poplatek/soudní
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-2638-21_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 118237
Staženo pro jurilogie.cz: 2021-12-17