ECLI:CZ:US:2021:1.US.3.21.1
sp. zn. I. ÚS 3/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ludvíka Davida, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky BOHEMIANS PRAHA, se sídlem Lovosická 559/32, Praha právně zastoupené JUDr. Vladimírem Kubátem, advokátem se sídlem Radlická 1031/42, Praha, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2020 č. j. 1 Nc 2368/2020-453, o návrhu na vyloučení soudců Vladimíra Sládečka a Jaromíra Jirsy, takto:
I. Soudce Vladimír Sládeček není z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 3/21 vyloučen.
II. Soudce Jaromír Jirsa není z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 3/21 vyloučen.
Odůvodnění:
1. Ve shora uvedené věci byl v souladu s ustanovením §40 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), podle rozvrhu práce Ústavního soudu, v platném a účinném znění, ustanoven soudcem zpravodajem Jaromír Jirsa a věc byla přidělena k rozhodnutí do senátu ve složení Jaromír Jirsa, Tomáš Lichovník a Vladimír Sládeček.
2. Stěžovatelka v ústavní stížnosti a následně v podáních ze dne 19. 1. a 29. 1. 2021 navrhla vyloučení soudců Vladimíra Sládečka a Jaromíra Jirsy z projednání a rozhodování věci, a to z důvodu jejich údajné podjatosti, kterou dovozuje ze skutečnosti, že oba jmenovaní soudci rozhodovali jako členové senátu o ústavní stížnosti sp. zn. I. ÚS 629/20.
3. Podjatost, resp. důvodnou obavu, že soudce Jaromír Jirsa může být ve věci ovlivněn i jinými skutečnostmi a informacemi, než které vyšly najevo z dokazování a v průběhu řízení o podané ústavní stížnosti, spatřuje stěžovatelka zejména v tom, že Jaromír Jirsa se při vyhlášení nálezu dne 12. 8. 2020 sp. zn. I. ÚS 629/20 sám vyjadřoval k otázkám, které nebyly předmětem řízení před Ústavním soudem v projednávané věci, a které, jak sám uvedl, zná z doby svého celého působení v justici. Jaromír Jirsa působil dlouhá léta jako místopředseda Městského soudu v Praze, před kterým byla v době výkonu jeho funkce místopředsedy soudu projednávána řada kauz stěžovatelky či její dceřiné společnosti Fotbalového klubu Bohemians Praha, a. s., a není vyloučeno, resp. je spíše pravděpodobné, že jako soudní funkcionář civilního úseku Městského soudu v Praze v této věci mohl vykonávat či vykonával i tzv. dohlídkovou činnost a právě odsud mohou pramenit jeho znalosti a informace o skutečnostech, které získal jinak, než jako soudce Ústavního soudu.
4. Podjatost, resp. důvodnou obavu, že Jaromír Jirsa a Vladimír Sládeček mohou být ve věci podjati, resp. že nemusí být nestranní, pak podle stěžovatelky vzbuzuje i fakt, že v průběhu řízení, vedeného před Ústavním soudem pod sp. zn. I. ÚS 629/20, došlo ke změně předsedy senátu a složení senátu věc projednávajícího, bez toho, že by o této změně a jejich důvodech byli účastníci předmětného řízení zákonným způsobem vyrozuměni. Z usnesení Ústavního soudu ze dne 4. 3. 2020 sp. zn. I. ÚS 629/20, kterým bylo rozhodnuto, že vykonatelnost usnesení Městského soud v Praze č. j. 1 Nc 2609/2019-446 ze dne 4. 12. 2019 se odkládá, je zřejmé, že předmětnému senátu dne 4. 3. 2020 předsedal Vladimír Sládeček. Z nálezu Ústavního soudu je pak zřejmé, že předmětnému senátu předsedal Tomáš Lichovník a Vladimír Sládeček již nebyl ani jeho členem, a naopak novou členkou senátu byla Kateřina Šimáčková. Tuto skutečnost považuje stěžovatel za netransparentní a vzbuzující důvodnou a oprávněnou obavu, zda veškerá rozhodnutí ve věci byla činěna zákonným a procesně správným způsobem.
5. Ke vzneseným námitkám se oba soudci písemně vyjádřili a uvedli, že se necítí být podjatí ve vztahu k věci ani k účastníkům řízení a vedlejším účastníkům řízení.
6. Druhý senát Ústavního soudu vzal v úvahu námitky stěžovatelky, obsah spisu sp. zn. I. ÚS 3/21 i I. ÚS 629/20, jakož i vyjádření soudců, a dospěl k závěru, že za daného skutkového a právního stavu nemohou vzniknout žádné pochybnosti o nepodjatosti soudců Vladimíra Sládečka a Jaromíra Jirsy.
7. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1, dále i čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod).
8. Nestrannost soudce je vždy posuzována ze dvou hledisek, tj. stěžejního subjektivního, vypovídajícího o osobním přesvědčení soudce a jeho vztahu k projednávané věci a objektivního, které sleduje, zda je možno vyloučit jakoukoli legitimní pochybnost o nepodjatosti soudce (srov. např. nález sp. zn. I. ÚS 722/05). K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci přitom může dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, dosahuje takové povahy a intenzity, že vyvstávají odůvodněné pochybnosti, zda bude soudce moci nezávisle a nestranně rozhodovat. Za objektivní přitom nelze považovat, jak se nestrannost soudce subjektivně jeví účastníkovi řízení, nýbrž zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že konkrétní soudce má k věci určitý, nikoliv nezaujatý vztah (srov. nález sp. zn. I. ÚS 370/04).
9. Ze skutečnosti, že se jmenovaní soudci v minulosti podíleli na rozhodování jiné věci stěžovatelky, nemůže být podjatost dovozována. Postup soudu či rozhodovací činnost soudce Ústavního soudu totiž nelze považovat za jeho poměr k věci ve smyslu §36 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu. Poměr k věci je nutno chápat jako osobní vztah k výsledku jednání a nelze jej interpretovat tak, že procesní postup, s nímž stěžovatel nesouhlasí, či účast na projednání a rozhodování o jeho předchozích ústavních stížnostech představuje důvod k vyloučení soudce z rozhodování o jiné ústavní stížnosti stěžovatele (srov. např. usnesení sp. zn. II. ÚS 1187/15, II. ÚS 896/17).
10. Ani pochybnosti stěžovatelky ohledně procesního postupu ve věci sp. zn. I. ÚS 629/20 na posouzení podjatosti některého ze jmenovaných soudců nemají žádný vliv. Jak vyplývá z příslušného spisu, soudcem zpravodajem byl po celou dobu řízení Jaromír Jirsa. Senátu I. v době rozhodování o odkladu vykonatelnosti rozhodnutí předsedal Vladimír Sládeček, kterého poté v rozhodování o věci samé v senátu nahradila soudkyně Kateřina Šimáčková, a to v souladu s §18 odst. 1 zákona o Ústavním soudu ve spojení s §9 odst. 1 a 7 rozvrhu práce Ústavního soudu na období od 1. ledna 2020 [(č. Org. 01/20), viz úřední záznam ze dne 4. 8. 2020, č. l. 55].
11. Z výše uvedených důvodů dospěl Ústavní soud k závěru, že se nenaplnily podmínky stanovené v §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. dubna 2021
Ludvík David, v. r.
předseda senátu