ECLI:CZ:US:2021:1.US.3039.21.1
sp. zn. I. ÚS 3039/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Lichovníka, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti stěžovatelky Mgr. Denisy Belošovičové, advokátky, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 9 Co 262/2020-501 ze dne 28. 5. 2021 a usnesení Okresního soudu v Ostravě č. j. 94 EXE 10085/2018-317 ze dne 4. 3. 2020, za účasti Krajského soudu v Ostravě a Okresního soudu v Ostravě, jako účastníků řízení, a obchodní korporace RYCHSTAV PPM s. r. o., se sídlem v Ostravě, V Zátiší 810/1, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Okresní soud v Ostravě (dále jen "okresní soud") napadeným usnesením zamítl návrh stěžovatelky jako povinné na zastavení exekuce vedené u okresního soudu pod sp. zn. 94 EXE 10085/2018 k uspokojení pohledávky oprávněné vedlejší účastnice ve výši 19 992 Kč. Krajský soud v Ostravě (dále jen "odvolací soud") napadeným usnesením rozhodnutí okresního soudu potvrdil.
2. Včasnou a přípustnou ústavní stížností se stěžovatelka jako advokátka a osoba oprávněná [k podmínkám řízení viz §30 odst. 1, §72 odst. 3 a §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], domáhá zrušení napadených usnesení pro porušení čl. 2 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 2 odst. 3 a 4 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava").
3. Podle stěžovatelky obecné soudy nesprávně posoudily jako neurčitý její zápočtový projev, jímž měla započíst svoji pohledávku za vedlejší účastnicí z titulu smluvní pokuty oproti pohledávce vedlejší účastnice za stěžovatelkou vymáhané v exekučním řízení. Uvedený závěr obecných soudů je přepjatě formalistický a v rozporu se zákonem, který měl být správně aplikován, čímž porušily její ústavně zaručená práva.
4. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
5. Ústavní soud zásadně není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti jiných orgánů veřejné moci, neboť je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ústavnosti. Jeho pravomoc je založena výlučně k přezkumu rozhodnutí z hlediska dodržení ústavněprávních principů, tj. zda v řízení nebyly dotčeny ústavně chráněné práva a svobody jeho účastníka, zda řízení bylo vedeno v souladu s ústavními principy a zda je lze jako celek pokládat za spravedlivé.
6. Ústavní soud konstatuje, že v nyní projednávané věci jde vzhledem k předmětné částce (19 992 Kč) o tzv. bagatelní věc, a to z pohledu hodnoty předmětu sporu pro dovolací řízení podle §238 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (srov. usnesení sp. zn. III. ÚS 4066/16 ze dne 3. 1. 2017; všechna rozhodnutí jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz). Podle ustálené rozhodovací praxe Ústavního soudu přitom platí, že jde-li o věci s tzv. bagatelní částkou, zakládá to (bez dalšího) důvod pro posouzení ústavní stížnosti jako zjevně neopodstatněné, neprovázejí-li posuzovanou věc takové (mimořádné) okolnosti, které ji naopak co do ústavní roviny významnou činí [viz např. nález sp. zn. III. ÚS 3725/13 ze dne 10. 4. 2014 (N 55/73 SbNU 89)]. Je především na stěžovatelce, aby v ústavní stížnosti vysvětlila (a případně doložila), proč věc přes "bagatelnost" částky vyvolává v její právní sféře ústavněprávně relevantní újmu (srov. nález sp. zn. IV. ÚS 3502/20 ze dne 6. 4. 2021); to však stěžovatelka neučinila a ani sám Ústavní soud žádné takové okolnosti neshledal.
7. Stěžovatelka v ústavní stížnosti nepředkládá ústavněprávní argumentaci, ale pouze polemizuje s právními závěry obecných soudů ohledně posouzení jejího zápočtového jednání, jejíchž přehodnocení se fakticky dožaduje. Rozdílný názor na interpretaci obyčejného zákona (bez ohledu na to, zda namítaný nebo autoritativně zjištěný) ovšem sám o sobě není způsobilý porušit ústavně zaručená práva stěžovatelky [srov. usnesení sp. zn. IV. ÚS 22/02 ze dne 20. 2. 2002 (U 7/25 SbNU 367)].
8. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. prosince 2021
Tomáš Lichovník v. r.
předseda senátu