ECLI:CZ:US:2021:1.US.897.21.1
sp. zn. I. ÚS 897/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Z. N., advokátky, proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, spočívajícímu v neumožnění nahlížení do spisů v řízeních vedených Českou advokátní komorou pod sp. zn. K 87/2017 a K 31/2020, a spolu s ní podanému návrhu na zrušení §33 odst. 1 věty druhé zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, a §1 a §14 odst. 2 vyhlášky č. 244/1996 Sb., kterou se podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, stanoví kárný řád (advokátní kárný řád), takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy a §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), brojí proti v záhlaví uvedenému jinému zásahu orgánu veřejné moci s tvrzením, že jím došlo k porušení jejích ústavně zaručených práv podle čl. 10 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Dále podle §74 zákona o Ústavním soudu podává návrh na zrušení v záhlaví uvedených ustanovení zákona a jiného právního předpisu.
Zcela totožnou ústavní stížnost, kterou stěžovatelka podala již dne 26. 2. 2021, Ústavní soud usnesením sp. zn. IV. ÚS 535/21 podle §43 odst. 1 písm. e) a odst. 2 písm. b) ve spojení s §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný odmítl, neboť stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky k ochraně svého práva ve smyslu §75 odst. 1 zákona Ústavního soudu.
Zcela totožné znění odůvodnění ústavní stížnosti stěžovatelka uvedla "zdvořilým upozorněním", ve kterém nesouhlasí s právním názorem Ústavního soudu, uvedeným v usnesení sp. zn. IV. ÚS 535/21, resp. považuje názor v něm vyslovený za zjevně nesprávný.
Ústavní soud posoudil ústavní stížnost jako návrh směřující proti usnesení sp. zn. IV. ÚS 535/21, neboť se stěžovatelka, navzdory řádnému poučení, že proti usnesení o odmítnutí návrhu není odvolání přípustné, domáhá přezkoumání tohoto rozhodnutí Ústavního soudu.
Takovýto postup však zákon o Ústavním soudu neumožňuje. Řízení před Ústavním soudem je totiž řízením jednoinstančním a rozhodnutí Ústavního soudu jsou konečná, neboť zákon o Ústavním soudu proti usnesení Ústavního soudu opravný prostředek nepřipouští [§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu (srov. obdobně např. usnesení sp. zn. II. ÚS 148/96, II. ÚS 1563/07, IV. ÚS 1091/07, II. ÚS 3662/13, IV. ÚS 792/16, I. ÚS 2423/18 a I. ÚS 800/20)].
Na základě výše uvedeného Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. června 2021
JUDr. Vladimír Sládeček, v. r.
soudce zpravodaj