ECLI:CZ:US:2021:2.US.1715.21.1
sp. zn. II. ÚS 1715/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem o ústavní stížnosti stěžovatelky Ľubomíry Bačíkové, zastoupené Mgr. Jakubem Drábkem, advokátem se sídlem Barrandova 1920/7a, Praha 4, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2021 č. j. 26 Co 285/2020-114, a o návrhu na odložení jeho vykonatelnosti, takto:
Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
Odůvodnění:
1. Ústavnímu soudu byla dne 28. 6. 2021 doručena ústavní stížnost, prostřednictvím níž se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Krajského soudu v Praze, v němž se jí dostalo poučení, že - ačkoliv je předmětem řízení vyklizení nemovitosti - "proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné". V souvislosti s poučením soudu sama stěžovatelka v ústavní stížnosti uvádí, že je podle jejího názoru "vadné", a proto dovolání, jakožto mimořádný opravný prostředek v souladu s §237 občanského soudního řádu, podala. Z procesní opatrnosti současně podává i ústavní stížnost.
2. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Podle §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem. Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Procesními prostředky, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, se ve smyslu §72 odst. 3 citovaného zákona rozumí řádné opravné prostředky, mimořádné opravné prostředky (s výjimkou návrhu na obnovu řízení) a jiné procesní prostředky k ochraně práva, s jejichž uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
3. Z ústavní stížnosti a napadeného rozsudku Krajského soudu v Praze se podává, že ze strany obecného soudu bylo dáno stěžovatelce poučení, že žádný jiný (mimořádný) opravný prostředek k ochraně jejího práva nemá k dispozici. Žaloba o vyklizení nemovitosti však není podřaditelná pod žádný zákonný důvod nepřípustnosti dovolání podle §238 občanského soudního řádu. Právní úprava přípustnosti dovolání je nadto primárně koncipována tak, že - až na tyto zákonné výjimky - její posouzení je pouze na úvaze Nejvyššího soudu. Ústavnímu soudu nejsou známy důvody, pro které by to v posuzovaném případě mělo být jinak. Jakkoliv je možné v tomto směru poukázat například na závěry nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2265/16 ze dne 31. 10. 2017 (N 196/87 SbNU 219), sama stěžovatelka v tomto konkrétním případě aktivně brání svá práva a dovolání podala. Ústavní soud proto nevidí důvod, proč by v této věci nebylo možné vyčkat rozhodnutí Nejvyššího soudu o podaném dovolání a dostát zásady subsidiarity ústavní stížnosti.
4. Ústavní soud samozřejmě není oprávněn jakkoliv předjímat rozhodnutí Nejvyššího soudu. V případě, že by návrhu stěžovatelky Nejvyšší soud nevyhověl, bude mít stěžovatelka i nadále otevřenu cestu k podání ústavní stížnosti. Za dané situace je však podání ústavní stížnosti předčasné. Z těchto důvodů proto Ústavní soud, aniž by se zabýval meritem věci a aniž by se vyjadřoval k důvodnosti ústavní stížnosti, musel, vzhledem k doktríně minimalizace jeho zásahů do rozhodovací činnosti obecných soudů, předložený návrh odmítnout podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustný. K návrhu stěžovatelky na odložení vykonatelnosti napadeného rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2021 č. j. 26 Co 285/2020-114 Ústavní soud v souladu se svou ustálenou judikaturou konstatuje, že je-li ústavní stížnost odmítnuta, musí se toto rozhodnutí promítnout i do akcesorického návrhu vzneseného podle §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu; ten tak sdílí právní osud ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. července 2021
Ludvík David, v. r.
soudce zpravodaj