ECLI:CZ:US:2021:2.US.3108.21.1
sp. zn. II. ÚS 3108/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti Ing. Miroslava Šebesty, proti blíže nespecifikovaným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 vydaným pod sp. zn. 26 C 161/2020, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 12. 2020, č. j. 14 Co 393/2020-14 a usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 8. 2021, č. j. 30 Cdo 2417/2021-37, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. V ústavní stížnosti, podané k poštovní přepravě dne 18. listopadu 2021 a doručené Ústavnímu soudu dne 22. listopadu 2021, stěžovatel podle ustanovení §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), navrhoval zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí.
2. Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu.
3. Podle ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu je možno podat ústavní stížnost ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.
4. Takovým posledním procesním prostředkem, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, je v posuzované věci rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání, přičemž usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. srpna 2021, č. j. 30 Cdo 2417/2021-37, bylo stěžovateli doručeno 17. září 2021. Tuto skutečnost ověřil Ústavní soud vyžádáním příslušné doručenky.
5. Za situace, kdy ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě dne 18. listopadu 2021 a Ústavnímu soudu doručena dne 22. listopadu 2021, stalo se tak po uplynutí dvouměsíční lhůty určené k podání ústavní stížnosti (§72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu), která uplynula dne 17. listopadu 2021.
6. Z výše uvedeného je zřejmé, že ústavní stížnost proti napadeným rozhodnutím byla podána po lhůtě k tomu určené. Uvedená dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti, podmiňující vedle dalších požadavků možnost jejího věcného projednání, je nepřekročitelná a marné uplynutí této lhůty zákon o Ústavním soudu neumožňuje jakkoliv zhojit.
7. Z uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání odmítl.
8. Ústavní soud nepřehlédl, že stěžovatel nebyl pro řízení o ústavní stížnosti před Ústavním soudem zastoupen advokátem (§30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). K odstranění této vady však stěžovatele nevyzýval, neboť ani náprava této vady řízení by nic nezměnila na výsledku řízení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. prosince 2021
David Uhlíř v. r.
soudce zpravodaj