ECLI:CZ:US:2021:2.US.3464.20.1
sp. zn. II. ÚS 3464/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ludvíka Davida, soudce Davida Uhlíře a soudkyně zpravodajky Milady Tomkové o ústavní stížnosti společnosti ALTERINVESTA CZ, s. r. o., sídlem Podlažice 93, Chrast, zastoupené Mgr. Radkem Látem, advokátem, sídlem Smilova 547, Pardubice, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. srpna 2020 č. j. 23 Cdo 2384/2020-245, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. ledna 2020 č. j. 21 Co 370/2019-218 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 12. července 2019 č. j. 30 C 163/2015-184, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Posuzovanou ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, neboť tvrdí, že jimi došlo k porušení jejích práv zaručených čl. 11 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Jak vyplynulo z ústavní stížnosti, stěžovatelka se v řízení před soudy domáhala po žalované České podnikatelské pojišťovně, a. s., zaplacení pojistného plnění ve výši cca 150 000 Kč. Podstatou její žaloby bylo, že právní předchůdkyně stěžovatelky uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu, kterou došlo k pojištění kůlny mimo jiné proti sesuvu půdy. Dne 25. 6. 2013 se kůlna poškodila, přičemž stěžovatelka měla za to, že důvodem poškození byl právě sesuv půdy.
Obvodní soud pro Prahu 8 ústavní stížností napadeným rozsudkem žalobu zamítl, neboť na základě znaleckého posudku dospěl k závěru, že poškození kůlny nezpůsobilo pojistné nebezpečí (sesuv půdy), nýbrž špatně postavená zeď. Několikamilimetrový sesuv se sice prokázal, ovšem kdyby zeď byla postavena správně, tak malý sesuv by dle soudu vydržela.
K odvolání stěžovatelky Městský soud v Praze prvostupňové rozhodnutí ústavní stížností napadeným rozsudkem potvrdil. Odvolací soud poukázal na to, že dle znalce hlavní podíl (60 %) na škodné události spočíval v nekvalitně provedené zdi. Městský soud v této souvislosti poukázal na čl. 10 odst. 1 písm. c) doplňkových pojistných podmínek, dle kterého se pojištění nevztahuje na škody, které vznikly nedodržením technologických postupů výstavby nebo z důvodu špatných stavebních základů a chybné stavební konstrukce.
Stěžovatelčino dovolání Nejvyšší soud ústavní stížností napadeným usnesením odmítl.
V ústavní stížnosti stěžovatelka uvádí, že výklad soudů je nesmyslný a zcela popírá smysl uzavření pojistné smlouvy. Stěžovatelka poukazuje na to, že kůlna je přes sto let stará a právě z obavy, že nevydrží sesuv půdy, bylo pojištění uzavřeno. Kdyby tato obava nebyla, k pojištění by nebyl důvod. Navíc kdyby byla zeď špatně postavená, nevydržela by stát sto let. Dle stěžovatelky soudy svým výkladem naprosto popřely samotný institut pojištění, jeho smysl a účel a neposkytly ochranu jejím subjektivním právům.
Ústavní soud není další instancí v systému všeobecného soudnictví, není soudem obecným soudům nadřízeným, a jak již dříve uvedl ve své judikatuře, postup v občanském soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, výklad smluv i jiných než ústavních předpisů, jakož i jejich aplikace při řešení konkrétních případů, jsou záležitostí obecných soudů.
Žalobou stěžovatelky se soudy řádně zabývaly, závěry o skutkovém stavu učinily na dostatečném důkazním základě (ostatně první rozhodnutí obvodního soudu městský soud zrušil právě s požadavkem doplnit dokazování) a své závěry právní přiměřeným způsobem odůvodnily. Za této situace Ústavní soud nemá prostor, aby do jejich činnosti zasáhl s vlastním závěrem o tom, co způsobilo škodnou událost či nakolik předmětná smlouva skutečně mířila na situace, kdy je sesuv půdy minimální. Tím by překračoval svou úlohu soudního orgánu ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy České republiky). Stěžovatelka považuje výklad soudů za absurdní, neboť nebýt sesuvu, k poškození kůlny by dle jejího názoru nedošlo. Ovšem pokud soudy i s ohledem na znění smluvních podmínek vyšly z toho, že nelze jako pojistnou událost chápat veškeré poškození, k němuž jakkoli minimálně přispěl sesuv půdy, ústavněprávně relevantního pochybení se nedopustily.
Ústavní soud proto ústavní stížnost podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. března 2021
Ludvík David v. r.
předseda senátu