ECLI:CZ:US:2021:2.US.3600.20.1
sp. zn. II. ÚS 3600/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Ludvíka Davida, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce zpravodaje Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1) města Smečna, se sídlem nám. T. G. Masaryka 12, Smečno a 2) J. S., zastoupených Mgr. Jaroslavem Dvořákem, advokátem, se sídlem v Kladně, Gorkého 502, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. října 2020 sp. zn. 24 Cdo 2497/2019, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 5. dubna 2018 č. j. 24 Co 70/2018-272 a proti usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 16. února 2018 č. j. 42 P 210/95-253, takto:
Řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností se stěžovatelé domáhali, aby Ústavní soud vyslovil, že shora citovanými rozhodnutími obecných soudů bylo porušeno jejich právo na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv.
2. Okresní soud v Kladně usnesením ze dne 16. 2. 2018 č.j. 42 P 210/95-253, jmenoval pro řízení o svéprávnosti a opatrovnictví s odkazem na ustanovení §37 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních posuzovanému stěžovateli J. S. procesního opatrovníka - advokátku Mgr. Martinu Stínkovou. Krajský soud v Praze k odvolání stávajícího opatrovníka, stěžovatele města Smečna, usnesením ze dne 5. 4. 2018 č. j. 24 Co 70/2018-272 usnesení soudu prvního stupně potvrdil, neboť dospěl k závěru, že v řízení o svéprávnost je vždy dána potencialita střetu zájmu hmotněprávního opatrovníka a posuzované osoby a v zásadě automatické jmenování procesního opatrovníka posuzované osobě je tak i v souladu s ustanovením §460 občanského zákoníku. Proti usnesení odvolacího soudu podal hmotněprávní opatrovník stěžovatele J. S. město Smečno dne 3. 5. 2018 včasné dovolání. Nejvyšší soud vydal dne 20. 6. 2018 usnesení č. j. 30 Cdo 2197/2018-280, kterým dovolání stěžovatele odmítl. Na základě podané ústavní stížnosti Ústavní soud nálezem sp. zn. IV. ÚS 2932/18 ze dne 28. 6. 2019 rozhodnutí Nejvyššího soudu zrušil a věc byla vrácena k dalšímu řízení a novému rozhodnutí. Nejvyšší soud poté usnesením ze dne 15. 10. 2020 sp. zn. 24 Cdo 2497/2019 opětovně dovolání odmítl.
3. Dne 18. 5. 2021 sdělil právní zástupce stěžovatelů Ústavnímu soudu, že stěžovatel J. S. dne 15. 5. 2021 zemřel, a dne 9. 6. doložil tuto skutečnost příslušným úmrtním listem.
4. Podle ustanovení §107 odst. 1 a 5 občanského soudního řádu ve spojení s §63 zákona o Ústavním soudu platí, že ztratí-li stěžovatel po zahájení řízení o ústavní stížnosti způsobilost být jeho účastníkem dříve, než bylo pravomocně skončeno, a neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, Ústavní soud řízení zastaví. Z výše uvedeného je zřejmé, že stěžovatel zemřel, a tím i pozbyl způsobilost být účastníkem řízení o ústavní stížnosti ještě před vydáním rozhodnutí o ní. Jelikož v tomto případě povaha věci neumožňuje v řízení pokračovat, a druhý stěžovatel, město Smečno byl pouhým opatrovníkem stěžovatele J. S., Ústavní soud podle citovaných zákonných ustanovení řízení o ústavní stížnosti zastavil.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. června 2021
Ludvík David v. r.
předseda senátu