ECLI:CZ:US:2021:2.US.444.21.1
sp. zn. II. ÚS 444/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti stěžovatelky Klatovské štěrkopísky, s.r.o., se sídlem Plzeňská 61, Plzeň - Křimice, zastoupeného Mgr. Jaromírem Kalužíkem, LL.M., advokátem, se sídlem Na Příkopě 583/15, Praha 1, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. prosince 2020 č. j. 4 As 116/2020-99 a rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 7. ledna 2020, č. j. 59 A 12/2019 - 134, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. V ústavní stížnosti podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky stěžovatel napadá shora označené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a krajského soudu, v řízení ve správním soudnictví přitom vystupoval jako osoba zúčastněná na řízení. Nejvyšší správní soud (jakož i krajský soud) dle stěžovatele zasáhl do jeho práva na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a práva vlastnit majetek dle čl. 11 odst. 1 Listiny.
2. Rozsudek Nejvyššího soudu potvrdil zrušující rozsudek vydaný ve věci stanovení dobývacího prostoru. Podle Nejvyššího správního soudu, který kasační rozsudek podřízeného soudu (toliko v části) korigoval, byl právní názor vyslovený nižším soudem správný a kasační rozsudek vnitřně bezrosporný (pozn. - všechna rozhodnutí správních soudů jsou dostupná z www.nssoud.cz, Ústavní soud na ně proto jen ve stručnosti odkazuje).
3. Ještě dříve, než mohl Ústavní soud přikročit k věcnému projednání ústavní stížnosti, musel zkoumat, zda jsou splněny podmínky řízení stanovené zákonem o Ústavním soudu, přičemž shledal, že ústavní stížnost, jinak tyto požadavky splňující, je nepřípustná.
4. Podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítne návrh, je-li nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 3); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§72 odst. 4). V uvedených ustanoveních se tak odráží princip subsidiarity ústavní stížnosti jako posledního prostředku ochrany základních práv jednotlivce, nastupujícího až poté, co jednotlivec nemá k dispozici jiné prostředky k obraně proti zásahu veřejné moci.
5. V projednávaném případě brojí stěžovatel proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o mimořádném opravném prostředku, který potvrzuje správnost rozhodnutí krajského soudu (rovněž stížností napadeného) - tento rozsudek však představuje rozhodnutí kasační. Lze proto uzavřít, že jím řízení skončeno nebylo. Před správními orgány tak probíhá stále řízení, v jehož rámci se může stěžovatel domoci svých práv, a není tak pro zásah Ústavního soudu důvod. Z těchto důvodů napadená rozhodnutí nelze považovat za pravomocné rozhodnutí podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy a §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, jež by bylo schopno samo o sobě zasáhnout do základních práv a svobod osob. Jde o rozhodnutí, které není způsobilé být předmětem ústavněprávního přezkumu (obdobně viz například usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 698/12 nebo III. ÚS 1529/17).
6. Nebude-li přitom stěžovatel v navazujícím řízení a po vyčerpání všech (řádných i mimořádných) opravných prostředků úspěšný, nic mu nebrání v podání ústavní stížnosti nové, v níž může zohlednit rovněž průběh a nové výsledky řízení před obecnými soudy. Odmítnutí stávající ústavní stížnosti proto stěžovatele v konečném důsledku nijak nepoškozuje, neboť pokud by v navazujícím řízení neuspěl, bude moci zpracovat svou novou ústavní stížnost tak, aby zohledňoval konečný výsledek řízení. Současně podaná ústavní stížnost je však nepřípustná podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, a proto soud podanou ústavní stížnost odmítl jako nepřípustný návrh dle §43 odst. 1 písm. e) téhož zákona.
Poučení: Proti tomuto usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. března 2021
David Uhlíř v. r.
soudce zpravodaj