infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 15.03.2021, sp. zn. II. ÚS 500/21 [ usnesení / DAVID / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2021:2.US.500.21.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2021:2.US.500.21.1
sp. zn. II. ÚS 500/21 Usnesení Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1/ Bc. Ladislava Regnarda a 2/ Terezie Regnardové, proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 1. 7. 2020 č. j. 39 C 119/2019-120 a rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 9. 12. 2020 č. j. 16 Co 380/2020-178, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Návrh na zahájení řízení, doručený Ústavnímu soudu dne 22. 2. 2021, nesplňuje základní zákonné požadavky na jeho projednání podle §30 odst. 1 a §34 odst. 1 ve spojení s §72 odst. 2 a navazujícími ustanoveními zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů [dále jen "zákon o Ústavním soudu" (především absence povinného právního zastoupení)]. Obecně platí, že je na Ústavním soudu, aby učinil opatření k odstranění vad podání, neboť smyslem výzvy a stanovení lhůty podle ustanovení §41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, jsou vyvozeny vůči stěžovateli nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým. Přestože se stěžovatelé společně či stěžovatel samostatně na Ústavní soud v minulosti opakovaně (ve více než osmdesáti případech) obrátili s podáními, při jejichž projednání byli o požadavcích kladených na bezvadnou ústavní stížnost i následcích nevyhovění jim poučeni, zvolili i tentokráte nekvalifikovaný postup. Proto Ústavní soud návrh odmítl za přiměřeného použití §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 15. března 2021 Ludvík David, v. r. soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2021:2.US.500.21.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka II. ÚS 500/21
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 15. 3. 2021
Datum vyhlášení  
Datum podání 22. 2. 2021
Datum zpřístupnění 6. 4. 2021
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - OS Praha 1
SOUD - MS Praha
Soudce zpravodaj David Ludvík
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro neodstraněné vady
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy  
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení  
Věcný rejstřík  
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-500-21_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 115463
Staženo pro jurilogie.cz: 2021-04-09