ECLI:CZ:US:2021:2.US.525.21.1
sp. zn. II. ÚS 525/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti stěžovatele Emila Stašáka, zastoupeného JUDr. Antonínem Šolcem, advokátem se sídlem Jugoslávská 1311/14, Karlovy Vary, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. prosince 2020 sp. zn. 2 Afs 374/2019, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Dne 25. února 2021 byl Ústavnímu soudu doručen návrh označený jako ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. prosince 2020 sp. zn. 2 Afs 374/2019.
2. Návrh nesplňoval náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), neboť k němu nebyla připojena řádná plná moc (přeložená plná moc zejména nebyla stěžovatelem v postavení zmocnitele vůbec podepsána) ani kopie napadeného rozhodnutí, jež mělo být dle obsahu návrhu rozhodnutím o posledním procesním prostředku k ochraně práva stěžovatele (§72 odst. 6 zákon o Ústavním soudu). Ústavní soud vyzval stěžovatele prostřednictvím jeho právního zástupce přípisem ze dne 24. března 2021 k odstranění uvedených vad návrhu s tím, že mu stanovil lhůtu pro jejich odstranění v trvání 14 dní od doručení výzvy. Současně Ústavní soud stěžovatele upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, odmítne již bez dalšího jeho návrh postupem dle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
3. Výzva byla doručena do datové schránky právního zástupce stěžovatele dne 28. března 2021. Ústavní soud obdržel od právního zástupce stěžovatele doplněnou plnou moc a kopii napadeného rozhodnutí až dne 21. dubna 2021, tedy po uplynutí stanovené lhůty, přičemž stěžovatel, resp. jeho právní zástupce, před jejím uplynutím o její prodloužení ani nepožádal.
4. Z napadeného rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. prosince 2020 č. j. 2 Afs 374/2019-50 navíc Ústavní soud zjistil, že jím byl rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 12. listopadu 2019 č. j. 57 Af 20/2018-39 zrušen a věc byla Krajskému soudu v Plzni vrácena k dalšímu řízení. Proti kasačnímu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu není ústavní stížnost ze své podstaty zásadně přípustná, když není splněna podmínka vyčerpání všech relevantních procesních prostředků, které stěžovateli právní řád k ochraně jeho práv poskytuje (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Řízení v dané věci nadále pokračuje a ústavní stížnost stěžovatele, i kdyby tento uvedené vady návrhu býval odstranil včas, by tedy v tomto stádiu byla nepřípustná ve smyslu §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu pro její předčasnost. K tomuto Ústavní soud doplňuje, že za těchto okolností není stěžovatel odmítnutím ústavní stížnosti omezen v právu podat ústavní stížnost v dané věci znovu poté, co řízení bude před Nejvyšším správním soudem skončeno, jestliže budoucí rozhodnutí Nejvyššího správního soudu náležitým způsobem opět napadne ústavní stížností (nebude-li ústavní stížnost výjimečně možné podat již dříve za splnění podmínek uvedených v §75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).
5. Podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítne, neodstraní-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě k tomu určené. Podmínky citované ustanovení byly splněny, neboť, stěžovatel odstranil vady návrhu až po stanovené lhůtě, přičemž o její prodloužení ani nepožádal.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. dubna 2021
David Uhlíř v. r.
soudce zpravodaj