ECLI:CZ:US:2021:2.US.68.21.1
sp. zn. II. ÚS 68/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Ludvíka Davida (soudce zpravodaj), soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. K., zastoupeného JUDr. Petrem Poledníkem, advokátem se sídlem Příkop 4, Brno, proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 5 To 245/2017-604 ze dne 2. 12. 2020, o návrhu na odklad výkonu napadeného rozhodnutí, takto:
Vykonatelnost usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 5 To 245/2017-604 ze dne 2. 12. 2020 se odkládá do právní moci rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.
Odůvodnění:
1. Adhezním výrokem rozsudku Okresního soudu ve Vyškově č. j. 2 T 17/2017-392 ze dne 18. 5. 2017 byla stěžovateli jako odsouzenému uložena mimo jiné povinnost nahradit poškozené J. K. (dále jen "poškozená") uplatněnou škodu v plné výši 311 971 Kč. K odvolání stěžovatele byl uvedený výrok rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. 5 To 245/2017-414 ze dne 9. 8. 2017 zrušen a stěžovateli byla uložena povinnost nahradit poškozené částku 153 670,80 Kč; se zbytkem svého nároku byla poškozená odvolacím soudem odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Ústavní soud následně k ústavní stížnosti poškozené nálezem sp. zn. IV. ÚS 3616/17 ze dne 27. 11. 2018 (všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz) uvedený rozsudek odvolacího soudu v popsaném rozsahu zrušil.
2. V návaznosti na citovaný nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3616/17 odvolací soud vydal usnesení č. j. 5 To 245/2017-518 ze dne 11. 9. 2019, kterým jediným výrokem odkázal poškozenou se zbytkem jejího nároku podle §229 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, na řízení ve věcech občanskoprávních. Toto usnesení odvolacího soudu zrušil Ústavní soud nálezem sp. zn. IV. ÚS 3754/19 ze dne 11. 9. 2019 z důvodu, že výrok usnesení odvolacího soudu je neúplný a nekoresponduje zamýšlenému důsledku, a to odkázání poškozené s jejím nárokem na náhradu škody mimo trestní větev soudnictví. Po zrušení rozsudku odvolacího soudu nálezem Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3616/17 odvolací soud totiž rozhodoval ve znovuotevřeném odvolacím řízení o odvolání stěžovatele proti výroku rozsudku nalézacího soudu, kterým mu byla uložena povinnost zaplatit vedlejší účastnici 311 971 Kč, odkázáním poškozené "se zbytkem jejího nároku" do civilní větve soudnictví se odvolací soud nikterak nevypořádal s nezrušeným výrokem nalézacího soudu o náhradě škody.
3. V návaznosti na nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3754/19 odvolací soud vydal v záhlaví uvedené usnesení, kterým jediným výrokem odkázal poškozenou s jejím nárokem podle §265 trestního řádu na řízení ve věcech občanskoprávních.
4. Právně zastoupený stěžovatel spojil svou včas podanou ústavní stížnost splňující požadavky zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), s návrhem na odklad vykonatelnosti napadeného usnesení. Jeho výkonem by bylo extrémně zasaženo do jeho majetkových poměrů, neboť již byla ze strany poškozené započata exekuce nalézacím soudem přiznané náhrady škody. Bude-li stěžovatel se svou ústavní stížností a následně i procesní obranou před obecnými soudy úspěšný, bude nucen se po poškozené soudní cestou domáhat vydání bezdůvodného obohacení s nejistou dobytností pohledávky.
5. Ústavní soud může podle §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.
6. Podmínky citovaného ustanovení jsou podle závěru Ústavního soudu splněny. Odložení vykonatelnosti napadeného usnesení nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Není ani důvod předpokládat, že by odložením vykonatelnosti mohla vzniknout nepoměrně větší újma jiné osobě (především poškozené), než jaká by výkonem napadeného usnesení vznikla stěžovateli. Všem zúčastněných stranám bude ušetřen čas i náklady řízení, budou-li nejprve důvod a výše nároku poškozené plynoucí z trestné činnosti stěžovatele postaveny na jisto. K uvedenému Ústavní soud doplňuje, že ačkoli stěžovatel z procesních důvodů nemohl žádat o odklad vykonatelnosti příslušného výroku rozsudku nalézacího soudu, je s ohledem na princip právní jistoty a ochrany dobrých mravů vhodné, aby do právní moci rozhodnutí Ústavního soudu nebylo pokračováno v probíhající exekuci.
7. Senát Ústavního soudu proto návrhu na odklad vykonatelností podle §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu vyhověl, aniž by tím jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. dubna 2021
Ludvík David, v. r.
předseda senátu