ECLI:CZ:US:2021:3.US.2235.21.1
sp. zn. III. ÚS 2235/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Radovana Suchánka (soudce zpravodaje) a soudců Vojtěcha Šimíčka a Jiřího Zemánka o ústavní stížnosti stěžovatele N. N., advokáta, proti postupu Vrchního státního zastupitelství v Praze a Městského státního zastupitelství v Praze ve věci vedené u Městského státního zastupitelství v Praze pod sp. zn. 2 KZN 25/2021, za účasti Vrchního státního zastupitelství v Praze a Městského státního zastupitelství v Praze, jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Skutkové okolnosti případu
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") se stěžovatel domáhá vyslovení toho, že Městské státní zastupitelství v Praze (dále jen "městské státní zastupitelství") odložením trestního oznámení a Vrchní státní zastupitelství v Praze (dále jen "vrchní státní zastupitelství") odložením podnětu stěžovatele k výkonu dohledu porušila právo stěžovatele podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a zároveň se domáhá, aby orgánům činným v trestním řízení bylo uloženo věc řádně vyšetřit a znovu ve věci vedené u Městského státního zastupitelství (dále jen "městské státní zastupitelství") pod sp. zn. 2 KZN 25/2021 rozhodnout.
2. Z vyrozumění vrchního státního zastupitelství ze dne 4. 6. 2021 č. j. 1 VZN 1685/2021-12, z vyrozumění městského státního zastupitelství ze dne 23. 3. 2021 č. j. 2 KZN 25/2021-7 a z ústavní stížnosti se podávají následující skutečnosti. Dne 8. 3. 2021 obdrželo městské státní zastupitelství podnět stěžovatele označený jako "trestní oznámení pro podezření z trestných činů zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. c), písm. f), odst. 3 písm. b) trestního zákoníku, případně maření úkolu úřední osoby z nedbalosti podle §330 odst. 1 trestního zákoníku a porušování svobody sdružování a shromažďování podle §179 odst. 1 trestního zákoníku". Uvedené trestní oznámení bylo podáno na ministra vnitra J. H., příslušníky Policie České republiky, kteří veleli zásahu na Václavském náměstí a Staroměstském náměstí v Praze dne 7. 3. 2021, na politiky či úředníky Magistrátu hl. m. Prahy, kteří rozhodli o zákazu demonstrace, na velitele policejního zásahu v Písku dne 6. 3. 2021 a dále na neznámé pachatele. Městské státní zastupitelství rozhodnutím pod č. j. 2 KZN 25/2021-7 částečně podnět stěžovatele založilo, neboť podnět stěžovatele v částech I., II. a IV. nelze považovat za trestní oznámení (námitky proti omezení svobody pohybu, pobytu a práva pokojně se shromažďovat, které v inkriminovaném období byly omezeny usnesením vlády č. 216 o přijetí krizového opatření, č. 113/2021 Sb.), v části týkající se demonstrace proti vládním opatřením konané dne 6. 3. 2021 v Písku podnět postoupilo místně příslušnému Krajskému státnímu zastupitelství v Českých Budějovicích a v části týkající se údajné trestné činnosti příslušníků Policie České republiky podnět postoupilo Generální inspekci bezpečnostních sborů.
3. Stěžovatel ve věci vedené u městského státního zastupitelství pod sp. zn. 2 KZN 25/2021 podal podnět k vrchnímu státnímu zastupitelství, který byl vyhodnocen jako podnět k výkonu dohledu nad postupem městského státního zastupitelství a který byl jako nedůvodný odložen.
II.
Argumentace stěžovatele
4. Stěžovatel se domnívá, že postupem orgánů činných v trestním řízení ve věci vedené u městského státního zastupitelství pod sp. zn. 2 KZN 25/2021 bylo porušeno jeho právo na řádný proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Stěžovatel se zároveň považuje za poškozeného trestnými činy uvedenými v jeho trestním oznámení, a tudíž dovozuje, že došlo taktéž k porušení jeho práva na účinné vyšetřování.
III.
Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem
5. Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který se účastnil řízení, v němž byl vůči němu uplatněn namítaný postup, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je advokátem, a tudíž nemusí být právně zastoupen jiným advokátem, jak vyžaduje §29 až §31 zákona o Ústavním soudu, a ústavní stížnost je přípustná (§75 odst. 1 téhož zákona a contrario), neboť stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv.
IV.
Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti
6. Ústavní soud přezkoumal postup městského státního zastupitelství a vrchního státního zastupitelství ve věci vedené u městského státního zastupitelství pod sp. zn. 2 KZN 25/2021 z hlediska stěžovatelem v ústavní stížnosti uplatněných námitek, a se zřetelem ke skutečnosti, že mohl přezkoumávat pouze ústavnost, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
7. Ústavní soud považuje postup městského státního zastupitelství i dohledového orgánu za řádně odůvodněný, který zároveň není způsobilý zasáhnout do ústavně zaručených práv nebo svobod stěžovatele. Stěžovatel v předmětné věci vedené u městského státního zastupitelství pod sp. zn. 2 KZN 25/2021 vystupuje v postavení podatele trestního oznámení. Podatel trestního oznámení může požádat o to, aby byl vyrozuměn, s jakým výsledkem bylo jeho trestní oznámení prošetřeno. Stěžovatel toliko sám dovozuje, že v předmětné věci je v postavení poškozeného, nicméně z obsahu ústavní stížnosti jakkoliv nevyplývá, jak měl být stěžovatel dotčen na svých právech. Nezmiňuje, zda se kupříkladu účastnil, resp. chtěl účastnit demonstrací, na něž ve svém trestním oznámení poukazuje. Z ústavní stížnosti tedy nevyplývá, že by stěžovateli náleželo postavení poškozeného, a stěžovatel na podporu tohoto tvrzení nepředkládá žádné argumenty. Stěžovateli tedy v předmětném řízení nemohla vzniknout žádná újma, která by byla způsobilá zasáhnout do jeho základních práv nebo svobod. Trestní oznámení bylo prošetřeno, přičemž městské státní zastupitelství dospělo k závěru, že podání stěžovatele zčásti vůbec neobsahovalo skutečnosti, na jejichž základě by bylo možno dovodit spáchání trestného činu, a tudíž byla věc v této části založena. V dalších částech byla věc postoupena místně příslušnému orgánu, resp. věcně příslušnému orgánu. Uvedený postup byl řádně odůvodněn v souladu s požadavky na přezkoumatelnost rozhodnutí, která je nutno vždy posuzovat podle jejich obsahu.
8. Ústavní soud na základě výše uvedeného neshledal porušení ústavně zaručených práv stěžovatele, a proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. září 2021
Radovan Suchánek, v. r.
předseda senátu