ECLI:CZ:US:2021:3.US.458.21.1
sp. zn. III. ÚS 458/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatelky Ivety Černé, proti postupu Krajského soudu v Praze v řízení vedeném pod sp. zn. KSPH 42 INS 21769/2013, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. V ústavní stížnosti doručené Ústavnímu soudu dne 17. 2. 2021 stěžovatelka vyslovuje nesouhlas se způsobem, jakým Krajský soud v Praze vede řízení pod sp. zn. KSPH 42 INS 21769/2013. Stěžovatelka uvádí, že dne 26. 1. 2021 jí bylo doručeno sdělení místopředsedy Krajského soudu v Praze ze dne 15. 1. 2021 Spr 49/21-3 o tom, že byla podána kárná žaloba na insolvenční soudkyni JUDr. Jitku Bartákovou. Stěžovatelka má za to, že tím vyčerpala všechny opravné prostředky, a z důvodu zachování lhůty podává ústavní stížnost za situace, kdy o podané kárné žalobě dosud Nejvyšší správní soud nerozhodl.
2. Dříve, než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.
3. Návrh stěžovatelky trpí zjevnými vadami; stěžovatelka především není zastoupena advokátem (§30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), ústavní stížnost neobsahuje ústavněprávní argumentaci, ani není zřejmé, čeho se stěžovatelka domáhá.
4. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že Ústavní soud v minulosti odmítl řadu ústavních stížností stěžovatelky, neboť trpěly stejnými vadami, na něž již byla dříve upozorněna s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 1216/17, IV. ÚS 1214/19, III. ÚS 1226/19, IV. ÚS 296/20, II. ÚS 1686/20 či III. ÚS 2974/20). Ústavní soud konstatoval, že lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.
5. V nyní posuzované věci s ohledem na skutečnost, že stěžovatelka požádala o přidělení advokáta Českou advokátní komorou, Ústavní soud vyhověl její žádosti o prodloužení lhůty k doplnění ústavní stížnosti advokátem a přípisem ze dne 8. 3. 2021 stanovil stěžovatelce lhůtu k odstranění vad podání, a to do dne 31. 3. 2021 s poučením, že pokud se tak v určené lhůtě nestane, lze návrh podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
6. Výzva k odstranění vad návrhu byla stěžovatelce doručena dne 21. 3. 2021, stěžovatelka však vady podání v soudem stanovené lhůtě neodstranila, ani jiným způsobem na výzvu nereagovala.
7. Podáním ze dne 7. 4. 2021 stěžovatelka požádala o prominutí zmeškání lhůty z důvodu, že si špatně zapsala termín. Stěžovatelka poukázala na svůj zdravotní stav, kdy se nemůže plně soustředit, na nouzový stav, a na svou tíživou situaci způsobenou soudním řízením. Stěžovatelka požádala o prodloužení lhůty k doplnění ústavní stížnosti advokátem, až jí ho Česká advokátní komora přidělí, dosud jí nic k její žádosti o určení advokáta doručeno nebylo.
8. Ústavní soud dotazem u České advokátní komory zjistil, že Česká advokátní komora v předmětné věci rozhodla dne 1. 4. 2021 o neurčení advokáta.
9. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud nepřistoupil k dalšímu prodlužování lhůty pro odstranění vad, a s přihlédnutím k tomu, že stěžovatelka nenapadá žádné rozhodnutí, od něhož by se odvíjela lhůta pro podání ústavní stížnosti, za splnění podmínek §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl návrh soudcem zpravodajem pro neodstranění vad ve lhůtě k tomu určené.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. dubna 2021
Jiří Zemánek v. r.
soudce zpravodaj