ECLI:CZ:US:2021:3.US.763.21.1
sp. zn. III. ÚS 763/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti MUDr. Josefa Říčky, zastoupeného Mgr. Ladislavem Veselým, advokátem, sídlem Vídeňská 11/127, Brno, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. listopadu 2020 č. j. 18 Co 47/2020-267, za účasti Krajského soudu v Brně, jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, a to pro tvrzené porušení čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
2. V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Brně (dále jen "krajský soud") zrušil usnesení Okresního soudu v Břeclavi (dále jen "okresní soud") ze dne 28. 2. 2019 č. j. 41 D 731/2019-168 a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Okresní soud původně rozhodl, že v řízení o pozůstalosti bude nadále jednáno se stěžovatelem jako synem zůstavitele. K odvolání dalších pozůstalých však bylo, jak uvedeno výše, rozhodnuto o zrušení usnesení okresního soudu. Podle poučení nebylo proti napadenému usnesení dovolání přípustné, pročež se stěžovatel obrátil na Ústavní soud.
3. Stěžovatel zejména namítá, že se krajský soud neřídil judikaturou Ústavního soudu a jeho postup vykazuje řadu vad majících za následek nesprávné posouzení platnosti závěti, která má být perfektním a platným právním jednáním zůstavitele.
4. Dříve než se Ústavní soud mohl zabývat věcí samou, musel posoudit splnění procesních předpokladů řízení. Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas, oprávněným stěžovatelem, který se účastnil řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Ústavní stížnost je však nepřípustná.
5. Podle §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, tvrdí-li, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem. Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 3 téhož zákona).
6. V uvedených zákonných ustanoveních má svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne pravidlo minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti orgánů veřejné moci. Ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně ústavně zaručených základních práv nastupujícím až tehdy, není-li náprava před ostatními orgány již možná.
7. V posuzované věci byla ústavní stížnost podána za situace, kdy v řízení nebylo dosud vydáno konečné rozhodnutí ve věci. Posuzovaná věc se nyní nachází ve fázi řízení před okresním soudem poté, co byl původní rozsudek okresního soudu krajským soudem zrušen, a věc byla vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení. V daném stadiu civilního řízení není Ústavní soud v rámci své Ústavou a zákonem o Ústavním soudu stanovené pravomoci, jíž musí pečlivě dbát, povolán k námitkám předestřeným stěžovatelem v ústavní stížnosti vyvozovat žádné závěry. Proto zde ani není dáno pravomocné rozhodnutí podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy a §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, které by bylo schopno samo o sobě zasáhnout do základních práv nebo svobod stěžovatele, a bylo tak způsobilé přezkumu Ústavním soudem v mezích jeho pravomoci.
8. Pro výše uvedené soudce zpravodaj ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu pro její nepřípustnost.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. dubna 2021
JUDr. Radovan Suchánek, Ph.D., v. r.
soudce zpravodaj