ECLI:CZ:US:2021:4.US.1054.21.1
sp. zn. IV. ÚS 1054/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti Heleny Čermákové, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. ledna 2021 č. j. 21 Co 123/2020-440 a rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 18. listopadu 2019 č. j. 11 C 21/2017-334, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové a Okresního soudu v Havlíčkově Brodě, jako účastníků řízení, a Martina Čermáka a Miloslavy Majerové, jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označených rozsudků s tvrzením, že jimi bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo na soudní ochranu zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
2. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti (§42 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu), a dospěl k závěru, že tomu tak není.
3. Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Za procesní prostředek k ochraně práva zákon považuje jak řádný a mimořádný prostředek s výjimkou obnovy řízení, tak jiný návrh, který je způsobilý zahájit řízení, v němž se navrhovatel může domoci odstranění jím namítané vady řízení či vady rozhodnutí (srov. §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
4. Z citovaných ustanovení vyplývá, že pojmovým znakem ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práv poskytuje (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), a v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny neústavní stav napravit.
5. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že stěžovatelka se žalobou u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě (dále jen "okresní soud") domáhala vypořádání společného jmění s jejím bývalým manželem. Po provedeném dokazování rozhodl okresní soud napadeným rozsudkem a I. výrokem přikázal každému z účastníků specifikované movité věci a finanční prostředky, II. výrokem zastavil řízení, III. výrokem zamítl žalobu ohledně dalších věcí, IV. výrokem uložil žalovanému povinnost zaplatit stěžovatelce vypořádací podíl a V. až VII. výrokem rozhodl o nákladech řízení. Proti rozsudku okresního soudu podali oba bývalí manželé odvolání, a to vůči konkrétním výrokům. V průběhu odvolacího řízení žalovaný zemřel a jeho právními nástupci se stali vedlejší účastníci. Po zohlednění všech relevantních skutečností Krajský soud v Hradci Králové (dále jen "krajský soud") napadeným rozsudkem změnil rozsudek okresního soudu (vyjma nenapadeného II. a VI. výroku) tak, že přikázal specifikované věci do výlučného vlastnictví stěžovatelky, o dalších věcech (včetně nehmotných) rozhodl, že patří do pozůstalosti žalovaného (I. výrok), a rozhodl o nákladech řízení (II. až IV. výrok). V závěru rozsudku krajský soud poučil účastníky o přípustnosti dovolání.
6. Bylo-li možné proti rozsudku krajského soudu podat mimořádný opravný prostředek, tj. dovolání, je nezbytné ho považovat za poslední procesní prostředek, který zákon k ochraně stěžovatelčina práva poskytuje. Z uvedeného plyne, že stěžovatelčina ústavní stížnost je nepřípustným návrhem podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, ve spojení s §75 odst. 1 tohoto zákona.
7. Vzhledem k výše uvedeným důvodům Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl stěžovatelčinu ústavní stížnost podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu. Za tohoto stavu nepovažoval Ústavní soud za efektivní vyzývat stěžovatelku k odstranění vad návrhu (absence právního zastoupení).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. dubna 2021
Josef Fiala v. r.
soudce zpravodaj