ECLI:CZ:US:2021:4.US.150.21.1
sp. zn. IV. ÚS 150/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatele J. M., t. č. ve výkonu trestu ve Věznici Mírov, zastoupeného Mgr. Františkem Drlíkem, advokátem se sídlem Starobranská 327/4, Šumperk, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 10. 2019, č. j. 46 T 3/2015-2366, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 12. 2020, sp. zn. 7 To 112/2020, za účasti Městského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Listinou označenou jako ústavní stížnost, doručenou Ústavnímu soudu dne 19. 1. 2021, stěžovatel usiloval o zrušení napadených rozhodnutí obecných soudů, a to pro údajná porušení čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 37 Listiny, čl. 38 Listiny a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Stěžovatel rovněž požádal o odložení vykonatelnosti napadeného usnesení Vrchního soudu v Praze.
2. Než se Ústavní soud může zabývat věcnou argumentací stěžovatele, musí zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny procesní předpoklady stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Ústavní stížnost však všechny tyto procesní předpoklady nesplňuje.
3. Dle §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu musí být fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, přičemž dle §31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu musí v plné moci k zastupování podle §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu být výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem. Stěžovatelova ústavní stížnost tuto podmínku nesplňuje, neboť k ní nebyla přiložena speciální plná moc k zastupování v řízení před Ústavním soudem.
4. Jelikož k ní nebyla přiložena ani kopie napadeného usnesení Vrchního soudu jakožto rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práv přiznává, a tedy nesplňovala ani podmínku dle §72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu, vyzval Ústavní soud stěžovatele výzvou ze dne 19. 2. 2021, aby tyto vady odstranil ve lhůtě dvou měsíců od doručení výzvy, přičemž jej současně poučil, že nedojde-li k odstranění těchto vad ve stanovené lhůtě, bude ústavní stížnost odmítnuta pro neodstraněné vady dle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
5. Dne 16. 4. 2021 byla Ústavnímu soudu právním zástupcem stěžovatele doručena listina označená jako "Odstranění vad ústavní stížnosti", v níž právní zástupce Ústavnímu soudu sdělil, že se ztotožňuje se zněním ústavní stížnosti tak, jak byla Ústavnímu soudu zaslána přímo stěžovatelem a doručena dne 19. 1. 2021. K této listině byla připojena kopie napadeného usnesení Vrchního soudu v Praze, speciální plná moc k zastupování stěžovatele před Ústavním soudem a kopie stěžovatelem vlastnoručně sepsaného textu identického s textem listiny doručené Ústavnímu soudu dne 19. 1. 2021.
6. Ústavní soud konstatuje, že pouhým opětovným zasláním textu podání sepsaného původně stěžovatelem v předepsané lhůtě stěžovatel výzvě Ústavního soudu nevyhověl. V textu výzvy bylo výslovně k poučení o nutnosti odstranit vadu ústavní stížnosti dle §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu uvedeno, že: "Dle dlouhodobé rozhodovací praxe Ústavního soudu je pro naplnění účelu tohoto požadavku nutné, aby samotná ústavní stížnost byla zpracována advokátem. Nepostačuje tedy, jestliže advokát na základě plné moci zastupuje klienta v řízení o ústavní stížnosti, kterou sepsal klient samostatně."
7. Přes toto výslovné poučení však právní zástupce stěžovatele samostatně ústavní stížnost nezpracoval. Na základě výše uvedeného Ústavní soud proto odmítl ústavní stížnost pro neodstraněné vady dle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Osud ústavní stížnosti sdílí i návrh na odklad vykonatelnosti, který s ním stěžovatel spojil.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. května 2021
Jaroslav Fenyk v. r.
soudce Ústavního soudu