ECLI:CZ:US:2021:4.US.1945.21.1
sp. zn. IV. ÚS 1945/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatelky V. S., zastoupené opatrovníkem J. H., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. dubna 2021 č. j. Nco 6/2021-915, za účasti Vrchního soudu v Praze, jako účastníka řízení, a obchodní společnosti Krajská nemocnice Liberec, a. s., sídlem Husova 357/10, Liberec, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní soud obdržel dne 19. 7. 2021 stěžovatelčinu ústavní stížnost proti v záhlaví uvedenému usnesení Vrchního soudu v Praze, jímž bylo zastaveno řízení o její námitce podjatosti JUDr. Lenky Rutové, soudkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci, pro překážku věci pravomocně rozhodnuté.
2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.
3. Návrh stěžovatelky (včetně jejího doplnění podáním ze dne 20. 7. 2021) trpí zjevnými vadami, neboť stěžovatelka není zastoupena advokátem (§30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), ve stížnosti není uvedeno, čeho se stěžovatelka domáhá (§34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), absentuje tvrzení o porušení základního práva nebo svobody zaručené ústavním pořádkem [§72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu].
4. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatelka se v minulosti obrátila na Ústavní soud s ústavními stížnostmi, přičemž v řízení o nich byla opakovaně poučována o zákonných požadavcích kladených na ústavní stížnosti (včetně upozornění, že podmínka právního zastoupení musí být splněna již v době podání návrhu) a s poučením, že neodstranění vad ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (např. ve věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 2881/20). Stěžovatelka však nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli byla soudem opakovaně poučena o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani její informace, že podala žádost na Českou advokátní komoru o určení advokáta, žádosti nebylo vyhověno (což nemohla předvídat) a že advokát, se kterým jedná, má nyní 14 dnů dovolenou.
5. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, stalo-li se tak již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický. Přitom je zřejmé, že stěžovatelka si je vědoma povinnosti zastoupení advokátem již při zahájení řízení (srov. její ústavní stížnost ve věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 1869/21).
6. Vzhledem k uvedeným důvodům se Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu (podobně jako ve věcech vedených pod sp. zn. I. ÚS 2969/19 a sp. zn. I. ÚS 3149/20) a návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. července 2021
Josef Fiala v. r.
soudce zpravodaj