ECLI:CZ:US:2021:4.US.2096.21.1
sp. zn. IV. ÚS 2096/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Pavla Šámala a soudců Josefa Fialy a Jana Filipa (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatele Roberta Schneidera, zastoupeného Mgr. et Mgr. Martinem Čankem, advokátem, sídlem Nádražní 381/9, Mohelnice, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. května 2021 č. j. 71 Co 130/2021-155, za účasti Krajského soudu v Ostravě, jako účastníka řízení, a Ludmily Schneiderové, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí
1. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), zrušení shora uvedeného soudního rozhodnutí s tvrzením, že jím bylo porušeno jeho základní právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
2. Z ústavní stížnosti, jakož i z napadeného rozhodnutí se podává, že Okresní soud v Bruntále (dále jen "okresní soud") rozsudkem ze dne 24. 2. 2021 č. j. 18 C 190/2019-131 zamítl žalobu na určení, že stěžovatel je podílovým spoluvlastníkem blíže konkretizovaných nemovitostí.
3. Proti rozsudku bylo jménem stěžovatele podáno dne 1. 4. 2021 odvolání z datové schránky ID z2fwm2q, náležející společnosti AK Slabý Mazačová s. r. o., a bylo doručeno jak okresnímu soudu, tak Krajskému soudu v Ostravě (dále jen "krajský soud"). Odvolání nebylo podepsáno žádným elektronickým podpisem, natož podpisem uznávaným či kvalifikovaným podle §6 či 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů. K odvolání byla připojena plná moc žalobce pro Mgr. Pavlínu Mazačovou ze dne 31. 3. 2021.
4. Usnesením okresního soudu ze dne 9. 4. 2021 č. j. 18 C 190/2019-150 byl stěžovatel vyzván, aby do 10 dnů do doručení usnesení doplnil své odvolání o elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném kvalifikovaným poskytovatelem služeb vytvářejících důvěru. V odůvodnění byl stěžovatel podle §43 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), poučen, že podané odvolání bylo podáno prostřednictvím schránky nenáležející právní zástupkyni, nenastala fikce podpisu právní zástupkyně a odvolání není řádně podepsáno. Dále byl poučen, že nebude-li odvolání doplněno, bude odmítnuto. Usnesení bylo doručeno dne 11. 4. 2021 do datové schránky právní zástupkyně žalobce Mgr. Pavlíny Mazačové ID 232gwex.
5. Dne 19. 4. 2021 bylo opět z datové schránky ID z2fwm2q, náležející společnosti AK Slabý Mazačová s. r. o., doručeno okresnímu soudu doplnění důvodů podaného odvolání, avšak k otázce podpisu podaného odvolání se nijak nevyjadřovalo. Rovněž toto doplnění nebylo podepsáno žádným elektronickým podpisem.
6. Krajský soud napadeným usnesením rozhodl, že odvolání ze dne 1. 4. 2021 ve znění jeho doplnění ze dne 19. 4. 2021 se odmítá (výrok I) a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II). Krajský soud shledal, že ani postupem podle §43 odst. 1 o. s. ř. se nepodařilo odstranit vadu podaného odvolání, tedy rozpor mezi tvrzeným autorem a na podání podepsanou osobou, odvolání tedy bylo učiněno podepsanou společností AK Slabý Mazačová s. r. o., která není ani účastníkem řízení ani zástupcem stěžovatele, pročež bylo odvolání podle §218 písm. c) o. s. ř. odmítnuto jako odvolání podané k tomu neoprávněnou osobou.
II.
Argumentace stěžovatele
7. Stěžovatel konstatuje, že skutkovému závěru o tom, že podání byla učiněna z datové schránky společnosti AK Slabý Mazačová s. r. o., nelze ničeho vytknout. Ostatní závěry krajského soudu však pomíjí skutečnost, že jedinou osobou, která je oprávněna společnost AK Slabý Mazačová s. r. o. zastupovat, je právě Mgr. Pavlína Mazačová, která vykonává advokacii jako jediný společník a jednatel této společnosti. Tato skutečnost neumožňuje učinit jiný závěr než ten, že předmětné podání bylo učiněno touto advokátkou. Ostatně samotné zřízení datové schránky společnosti AK Slabý Mazačová s. r. o. nelze učinit bez právních jednání statutárního zástupce této společnosti, tedy opět Mgr. Pavlíny Mazačové. Závěry obsažené v napadeném usnesení jsou výrazem přepjatého právního formalismu, který ve svém důsledku vede k zabránění přístupu stěžovatele ke spravedlnosti.
III.
Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem
8. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení. Dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí napadené ústavní stížností. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s §29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Jeho ústavní stížnost je přípustná (§75 odst. 1 téhož zákona a contrario), neboť vyčerpal všechny zákonné prostředky k ochraně svého práva.
IV.
Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti
9. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy), který stojí mimo soustavu soudů (čl. 91 odst. 1 Ústavy). Vzhledem k tomu jej nelze, vykonává-li svoji pravomoc tak, že podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému soudnímu rozhodnutí, považovat za další, "superrevizní" instanci v systému obecné justice, oprávněnou vlastním rozhodováním (nepřímo) nahrazovat rozhodování obecných soudů; jeho úkolem je "toliko" přezkoumat ústavnost soudních rozhodnutí, jakož i řízení, které jejich vydání předcházelo. Proto vedení řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, výklad podústavního práva a jeho aplikace na jednotlivý případ je v zásadě věcí obecných soudů, a o zásahu Ústavního soudu do jejich rozhodovací činnosti lze uvažovat za situace, kdy je jejich rozhodování stiženo vadami, které mají za následek porušení ústavnosti (tzv. kvalifikované vady); o jaké vady přitom jde lze zjistit z judikatury Ústavního soudu.
10. Proces interpretace a aplikace podústavního práva pak bývá stižen takovouto kvalifikovanou vadou zpravidla tehdy, nezohlední-li obecné soudy správně (či vůbec) dopad některého ústavně zaručeného základního práva (svobody) na posuzovanou věc, nebo se dopustí - z hlediska řádně vedeného soudního řízení - neakceptovatelné "libovůle", spočívající buď v nerespektování jednoznačně znějící kogentní normy, nebo ve zjevném a neodůvodněném vybočení ze standardů výkladu, jenž je v soudní praxi respektován, resp. který odpovídá všeobecně akceptovanému (doktrinálnímu) chápání dotčených právních institutů [nález ze dne 25. 9. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 85/06 (N 148/46 SbNU 471); tato i všechna dále uvedená rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz].
11. Jedinou právně relevantní otázkou v posuzované věci je to, zda krajský soud správně odmítl odvolání stěžovatele. Ústavní soud shledává, že krajský soud věc po právní stránce hodnotil přiléhavě, přičemž své rozhodnutí při posouzení splnění zákonných náležitostí pro podání odvolání rovněž řádně, přesvědčivě a podrobně odůvodnil. Při formulaci svého právního názoru krajský soud mimo jiné vycházel i z judikatury Nejvyššího soudu, který např. v usnesení ze dne 26. 3. 2014 sp. zn. 33 Cdo 2743/2013 konstatoval, že "podání prostřednictvím datové schránky lze činit pouze jménem jejího držitele. Úkon učiněný jinou osobou prostřednictvím "cizí" datové schránky (např. fyzická osoba učiní podání z datové schránky svého zaměstnavatele) nemá právní účinky, které zákon jinak dokumentu doručenému prostřednictvím datové schránky přiznává. Tyto úkony však nelze považovat automaticky za neúčinné. Bude-li úkon učiněný prostřednictvím datové schránky jiného subjektu podepsán uznávaným elektronickým podpisem subjektu činícího úkon a splní-li další požadavky právními předpisy na tento úkon kladené, pak bude, byť je učiněn prostřednictvím cizí datové schránky, materiálně perfektním. Při absenci uznávaného elektronického podpisu podatele je třeba postupovat shodně jako v případě podání učiněného prostřednictvím veřejné datové sítě bez použití uznávaného elektronického podpisu."
12. Z výše uvedeného je zřejmé, že odvolání stěžovatele vykazovalo vady, pro které musel okresní soud postupovat v souladu s §209 a §43 odst. 1 o. s. ř. a musel vyzvat stěžovatele k jejich odstranění, přičemž k tomu mu určil přiměřenou lhůtu 10 dnů od doručení tohoto usnesení. Je nesporné, že toto usnesení bylo doručeno zástupkyni stěžovatele do datové schránky dne 11. 4. 2021 a že na výzvu k odstranění vad odvolání nebylo reagováno. Nutno tedy uzavřít, že vady odvolání nebyly k výzvě soudu odstraněny, a to ani v přiměřené lhůtě 10 dnů a ani do data rozhodnutí krajského soudu.
13. Základní právo na projednání věci soudem zakotvené v čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny, resp. čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, není absolutní, a již svojí povahou připouští jistá omezení. Uplatňovaná omezení nicméně nemohou zužovat možnosti jednotlivce takovým způsobem, či v takové míře, že by došlo k zásahu do samotné podstaty tohoto práva. Tato omezení jsou ústavně souladná pouze tehdy, sledují-li legitimní účel a existuje-li vztah přiměřenosti mezi použitými prostředky a sledovaným účelem (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 12. 11. 2002 ve věci Zvolský a Zvolská proti České republice, stížnost č. 46129/99, odst. 46 a násl.). Za takové ústavně souladné omezení přístupu k soudu lze považovat mimo jiné i povinnost učinit náležité podání, případně odstranit jeho vady v soudem stanovené přiměřené lhůtě, o čemž byl stěžovatel poučen. Tuto lhůtu však stěžovatel v nyní přezkoumávané věci zmeškal, za což musí nést výše rozvedené procesní následky (vigilantibus iura scripta sunt), a to zvláště za situace, kdy byl zastoupen právním profesionálem.
14. Ústavní soud posoudil ústavní stížnost z hlediska kompetencí daných mu Ústavou, tj. z pozice soudního orgánu ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy). Protože ze shora uvedených důvodů nezjistil namítané porušení základních práv stěžovatele (viz sub 1), dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný, a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. srpna 2021
Pavel Šámal v. r.
předseda senátu