infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 13.09.2021, sp. zn. IV. ÚS 2473/21 [ usnesení / FIALA / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2021:4.US.2473.21.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2021:4.US.2473.21.1
sp. zn. IV. ÚS 2473/21 Usnesení Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatelky PaedDr. Libuše Rektorové, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. července 2021 č. j. 7 As 79/2020-244, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, a Ministerstva kultury, sídlem Maltézské nám. 471/1, Praha 1 - Malá Strana, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: 1. Dne 9. 9. 2021 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, kterou se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Nejvyššího správního soudu (pozn. v petitu ústavní stížnosti ho stěžovatelka označuje jako rozsudek č. j. 7 As 79/2020-247 a ve specifikaci přílohy jako rozsudek č. j. 7 As 79/2020-24), kterým byla zamítnuta její kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. 2. 2020 č. j. 62 A 192/2019-340. 2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě. 3. Návrh stěžovatelky trpí zjevnými vadami, stěžovatelka především není zastoupena advokátem (§30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), chybí ústavněprávní argumentace (tvrzení o porušení práva na spravedlivý proces podle Listiny základních práv a svobod a o zkrácení ústavně zaručených práv není odůvodněno). 4. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatelka se v minulosti několikrát obrátila na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami a na nedostatky byla upozorňována s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (např. ve věcech vedených pod spisovými značkami IV. ÚS 81/17, II. ÚS 196/17, IV. ÚS 1131/17, III. ÚS 593/18, aj.). Stěžovatelka však nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli byla soudem poučena o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již od samého počátku řízení. 5. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, stalo-li se tak již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým. 6. Základní vadou stěžovatelčiny ústavní stížnosti, od níž se odvíjely i vady další, je absence povinného zastoupení advokátem. Přitom v usnesení ze dne 27. 3. 2017 sp. zn. II. ÚS 196/17 (všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz) byla stěžovatelka upozorněna na smysl povinného zastoupení advokátem [s odkazem na nález ze dne 29. 11. 1994 sp. zn. I. ÚS 89/94 (N 58/2 SbNU 151)], jež spočívá ve vyloučení situací, kdy je Ústavní soud zatěžován nekvalifikovanými návrhy a nekvalifikovaným přístupem účastníků. V uvedeném usnesení Ústavní soud konstatoval, že příkladem takové situace je právě postup stěžovatelky (při zohlednění jejích omezených možností), která svůj návrh vůbec nijak ústavněprávně neodůvodnila. Obdobné hodnocení platí i pro nyní posuzovanou ústavní stížnost a nemůže ho změnit ani stěžovatelčin příslib (str. 23. ústavní stížnosti), že ústavní stížnost do 15 dnů doplní přehledem lékařských zpráv s podrobným obsahem. 7. Ústavní soud se proto z výše uvedených důvodů uchýlil k přiměřenému použití §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 13. září 2021 Josef Fiala v. r. soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2021:4.US.2473.21.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka IV. ÚS 2473/21
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 13. 9. 2021
Datum vyhlášení  
Datum podání 9. 9. 2021
Datum zpřístupnění 13. 10. 2021
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - NSS
MINISTERSTVO / MINISTR - kultury
Soudce zpravodaj Fiala Josef
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro neodstraněné vady
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy  
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení  
Věcný rejstřík  
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=4-2473-21_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 117457
Staženo pro jurilogie.cz: 2021-10-15