ECLI:CZ:US:2021:4.US.2524.20.1
sp. zn. IV. ÚS 2524/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti X, zastoupené Mgr. Lucií Zapletalovou, advokátkou, sídlem Údolní 388/8, Brno, proti usnesením Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 30. června 2020 č. j. 4 ZN 2199/2019-30 a ze dne 1. července 2020 č. j. 4 ZN 2199/2019-32, za účasti Městského státního zastupitelství v Brně, jako účastníka řízení, a Policie České republiky, Městského ředitelství policie Brno, 2. oddělení hospodářské kriminality a J. M., jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označených usnesení Městského státního zastupitelství v Brně (dále jen "městské státní zastupitelství") s tvrzením, že jimi došlo k porušení jejích ústavně zaručených práv zakotvených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že Policie České republiky, Městské ředitelství policie Brno, 2. oddělení hospodářské kriminality (dále jen "policejní orgán") usnesením ze dne 17. 3. 2020 č. j. KRPB-174771-44/TČ-2019-060282-ŠEV byla s poukazem na §159a odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, odložena věc podezření ze spáchání zločinu zpronevěry podle §206 odst. 1, odst. 4 písm. d) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, kterého se měl dopustit vedlejší účastník - podle trestního oznámení podaného stěžovatelkou - tím, že ačkoliv si byl vědom skutečnosti, že dne 22. 8. 2018 zaniklo jeho jednatelské oprávnění ke stěžovatelce, s úmyslem se obohatit využil svého přístupu k jejímu bankovnímu účtu a vybral z něj hotovost celkem ve výši 1 850 000 Kč, kterou použil pro svou vlastní potřebu, čímž byla v tomto rozsahu stěžovatelce způsobena škoda. Policejní orgán dospěl k závěru, že provedeným prověřováním nebyl prokázán úmysl vedlejšího účastníka neoprávněně si věc přisvojit. Usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 19. 3. 2020.
3. Dne 18. 5. 2020 podala stěžovatelka žádost o navrácení lhůty podle §61 trestního řádu a současně stížnost proti uvedenému usnesení policejního orgánu. Státní zástupkyně městského státního zastupitelství napadeným usnesením ze dne 30. 6. 2020 rozhodla, že podle §61 odst. 1 trestního řádu se lhůta k podání opravného prostředku proti výše uvedenému usnesení policejního orgánu nenavrací. Následně státní zástupkyně městského státního zastupitelství druhým napadeným usnesením ze dne 1. 7. 2020 stížnost stěžovatelky proti usnesení policejního orgánu podle §148 odst. 1 písm. b) trestního řádu zamítla coby podanou opožděně.
II.
Argumentace stěžovatelky a shrnutí řízení před Ústavním soudem
4. Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že městské státní zastupitelství nedocenilo důsledky nouzového stavu a nezohlednilo je při posouzení včasnosti stížnosti, kterou podala, navrácením lhůty v trestním řízení podle §7 zákona č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu (dále jen "zákon č. 191/2020 Sb."). Stěžovatelka dovozuje, že policejní orgán nezjistil správně a úplně skutkový stav a věc předčasně odložil, přičemž v důsledku postupu městského státního zastupitelství jí bylo znemožněno hájit svá práva poškozené v trestním řízení.
5. Soudce zpravodaj podle §42 odst. 4 zákona o Ústavním soudu zaslal ústavní stížnost k vyjádření městskému státnímu zastupitelství. Městské státní zastupitelství ve vyjádření setrvalo na svém stanovisku, že ústavní stížností napadená usnesení jsou věcně správná. Soudce zpravodaj následně zaslal stěžovatelce toto vyjádření na vědomí a k případné replice, dotyčná však svého práva podat repliku nevyužila.
III.
Procesní předpoklady projednání návrhu
6. Ústavní soud se předně zabýval otázkou, zda jsou splněny předpoklady pro věcné posouzení ústavní stížnosti podle zákona o Ústavním soudu.
7. Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení.
8. Stěžovatelka nedoložila, že vyčerpala podnět k výkonu dohledu nejblíže vyššího státního zastupitelství podle §12d odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o státním zastupitelství"), ačkoli usnesení městského státního zastupitelství o její stížnosti mohla být v rámci tohoto dohledu přezkoumána. Byla-li by věc skončena ve fázi před zahájením trestního stíhání, orgánům činným v trestním řízení nic nebrání šetření znovu otevřít na pokyn dohledového státního zástupce. Usnesení policejního orgánu o odložení věci podle §159a odst. 1 trestního řádu nepředstavuje překážku věci rozhodnuté [srov. nález ze dne 27. 10. 2015 sp. zn. I. ÚS 860/15 (N 191/79 SbNU 161), bod 51.]. Ústavní soud je vázán uvedeným právním názorem vysloveným v nálezech [srov. též nález ze dne 2. 3. 2015 sp. zn. I. ÚS 1565/14 (N 51/76 SbNU 691), body 27. až 32.] a v posuzované věci neshledal žádný důvod se od něj odchýlit, a to ani se zřetelem ke specifické situaci, na kterou reaguje §7 zákona č. 191/2020 Sb. Podmínka přípustnosti ústavní stížnosti bude splněna až poté, co bude stěžovatelka podle §16a odst. 6 zákona o státním zastupitelství vyrozuměna o způsobu vyřízení podání. Z vyjádření účastníků řízení nelze dovodit, že by k takovémuto podání a vyrozumění o něm došlo.
9. Vzhledem k nevyčerpání zákonných prostředků k ochraně práva je ústavní stížnost nepřípustná podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, a proto ji Ústavní soud soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. listopadu 2021
Josef Fiala v. r.
soudce zpravodaj