ECLI:CZ:US:2021:4.US.2582.21.1
sp. zn. IV. ÚS 2582/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Miroslava Šebesty, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. července 2021 č. j. 4 Co 185/2021-421 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. dubna 2021 č. j. 66 C 30/2008-414, za účasti Vrchního soudu v Praze a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, a obchodní korporace GE Money Multiservis, s. r. o. v likvidaci, sídlem Bucharova 2641/14, Praha 5 - Stodůlky, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností ze dne 15. 9. 2021, doručenou Ústavnímu soudu dne 20. 9. 2021, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí. Napadeným usnesením Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") bylo odmítnuto pro opožděnost dovolání stěžovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze (dále jen "vrchní soud") ze dne 12. 12. 2019 č. j. 4 Co 135/2019-354 (výrok I) a bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Napadeným usnesením vrchního soudu bylo toto usnesení městského soudu potvrzeno (výrok I) a bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II).
2. Úřední činností Ústavního soudu bylo zjištěno, že stěžovatel se již mnohokrát obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami, a na tyto nedostatky byl opakovaně upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (např. ve věcech vedených pod sp. zn. III. ÚS 1628/14, III. ÚS 3058/18, IV. ÚS 3061/18; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz).
3. Je na Ústavním soudu, aby učinil opatření k odstranění vad podání, neboť smyslem výzvy a určení lhůty podle §41 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se vytčený nedostatek podání odstranit, jsou vůči stěžovateli vyvozeny nepříznivé právní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti.
4. Stěžovatel však i nadále, tak jako v nynější věci, volí postup, kterým nerespektuje zákonem předepsané náležitosti podání k Ústavnímu soudu, ačkoli byl mnohokrát opakovaně poučen o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti; na výzvy k odstranění vad často ani nereaguje (viz např. výše zmíněné ústavní stížnosti).
5. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené.
6. Ústavní soud ve své ustálené rozhodovací praxi stojí na stanovisku, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v řadě případů předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.
7. Stejně jako ve věcech vedených např. pod sp. zn. I. ÚS 2382/14, IV. ÚS 3111/16, III. ÚS 85/19, I. ÚS 650/19, IV. ÚS 503/20, IV. ÚS 2373/20 nebo IV. ÚS 1676/21 se z výše uvedených důvodů Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. září 2021
Jan Filip v. r.
soudce zpravodaj