infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 07.10.2021, sp. zn. IV. ÚS 2608/21 [ usnesení / FIALA / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2021:4.US.2608.21.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2021:4.US.2608.21.1
sp. zn. IV. ÚS 2608/21 Usnesení Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Václava Hradilka, zastoupeného JUDr. Pavlem Ulrychem, advokátem, sídlem Letohradská 755/50, Praha 7 - Holešovice, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. června 2021 č. j. 4 Cmo 74/2020-656, za účasti Vrchního soudu v Praze, jako účastníka řízení, a České republiky - Ministerstva financí, sídlem Letenská 525/15, Praha 1 - Malá Strana, jako vedlejší účastnice řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení rozsudku Vrchního soudu v Praze (dále jen "vrchní soud") označeného v záhlaví s tvrzením, že jím bylo porušeno jeho právo na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. 2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že vrchní soud napadeným rozsudkem ke stěžovatelovu odvolání potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 31. 12. 2019 č. j. 45 Cm 26/1995-549 zamítající stěžovatelovu žalobu proti vedlejší účastnici o zaplacení částky 99 580 000 Kč. V napadeném rozsudku vrchní soud stěžovatele poučil, že je proti němu možno podat dovolání při splnění podmínek v §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."). V ústavní stížnosti stěžovatel uvedl, že dovolání podal, a to dne 24. 9. 2021, tj. v den podání ústavní stížnosti (Ústavní soud ověřil tuto informaci z veřejně přístupných zdrojů na www.infosoud.cz). Dále stěžovatel tvrdí, že rozsudek vrchního soudu porušil jeho základní práva i jinak než nesprávným právním posouzením věci, a to nesrozumitelným a nepřezkoumatelným odůvodněním, překvapivostí a nepředvídatelností rozsudku, jakož i nevypořádáním všech námitek. Stěžovatel se domnívá, že ohledně těchto tvrzených porušení svých práv nemá možnost úspěšně podat dovolání, a proto podává ústavní stížnost. 3. Soudce zpravodaj vyhodnotil, že nejsou splněny předpoklady řízení o ústavní stížnosti, neboť podaná ústavní stížnosti je nepřípustná pro nevyčerpání procesního prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Tímto procesním prostředkem ochrany proti napadenému rozsudku vrchního soudu je dovolání. Vyčerpání prostředku procesního prostředku nezahrnuje jen jeho podání, nýbrž též vyčkání výsledku řízení o něm. 4. Dodat lze, že dovolací důvod nesprávného posouzení věci (§241a odst. 1 o. s. ř.) se může týkat nejen řešení otázky hmotného práva, ale i otázky procesního práva (srov. §237 o. s. ř.). Ochrana poskytovaná dovoláním tak není omezena jen na otázky hmotného práva. 5. Z hlediska přípustnosti ústavní stížnosti je nicméně rozhodné, že dovolání stěžovatel nevyčerpal (o dovolání nebylo dosud rozhodnuto) a až po jeho vyčerpání může být ústavní stížnost přípustná. 6. V posuzované věci nepřichází v úvahu přípustnost ústavní stížnosti na základě §75 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu, neboť (v době rozhodnutí o této ústavní stížnosti) nemůže docházet ke značným průtahům v řízení o stěžovatelově dovolání již jen s ohledem na to, že dovolání bylo podáno před krátkým časem. Není dán ani podstatný přesah vlastních zájmů stěžovatele [§75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu], neboť k otázkám, jichž se týkají námitky v ústavní stížnosti, Ústavní soud již v minulosti přijal vlastní judikaturní závěry. Samotné hodnocení, zda jsou námitky v ústavní stížnosti důvodné, či nikoli (k čemuž se prozatím Ústavní soud věcně nevyjadřuje), není z hlediska posouzení podstatného přesahu zájmů stěžovatele určující. 7. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost jako nepřípustnou podle §43 odst. 1 písm. e) ve spojení s §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 7. října 2021 Josef Fiala v. r. soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2021:4.US.2608.21.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka IV. ÚS 2608/21
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 7. 10. 2021
Datum vyhlášení  
Datum podání 24. 9. 2021
Datum zpřístupnění 29. 10. 2021
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - VS Praha
MINISTERSTVO / MINISTR - financí
Soudce zpravodaj Fiala Josef
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro nepřípustnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 99/1963 Sb., §236
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/dovolání civilní
Věcný rejstřík dovolání
opravný prostředek - mimořádný
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=4-2608-21_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 117673
Staženo pro jurilogie.cz: 2021-10-31