ECLI:CZ:US:2021:4.US.3036.21.1
sp. zn. IV. ÚS 3036/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatele Petra Bartheldiho, bez právního zastoupení, směřující proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 18. 10. 2021, č.j. 1 Nc 3747/2021-91, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 15. 11. 2021 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, kterou se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení. Ústavní stížností se stěžovatel domáhá také umožnění euthanasie.
Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje formální náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě. Podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.
Návrh stěžovatele trpí vadami. Stěžovatel především není zastoupen advokátem (§30 odst. 1, §31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu) a jeho podání nelze považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatel se již v minulosti obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami, tj. především neexistencí povinného zastoupení advokátem. Na tyto nedostatky byl stěžovatel upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti.
Stěžovatel přitom postup, kterým ignoruje povinné zastoupení advokátem, volí opakovaně, ačkoli byl soudem už mnohokrát poučen o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti. Za dané situace lze považovat za neúčelné, aby byl opětovně vyzýván k odstranění vad podání, neboť účelem výzvy a stanovení lhůty
k odstranění vad podání podle ustanovení §41 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro projednání věci před Ústavním soudem.
Obdobný postup (odmítnutí ústavní stížnosti pro vady návrhu bez vyzývání stěžovatele k jejich odstranění) byl zvolen také už při rozhodování o předchozích ústavních stížnostech stěžovatele - viz například usnesení sp. zn. I. ÚS 4101/16, III. ÚS 4004/17, IV. ÚS 3322/18, I. ÚS 189/19, I. ÚS 409/21, I. ÚS 410/21, I. ÚS 411/21, IV. ÚS 413/21, IV. ÚS 1556/21, I. ÚS 1557/21, I. ÚS 1558/21, I. ÚS 1559/21, III. ÚS 2410/21, II. ÚS 2412/21, III. ÚS 2413/21, III. ÚS 2831/21 a mnohá další (všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou v elektronické podobě dostupná na http://nalus.usoud.cz).
Ústavní soud proto z důvodu nenaplnění formálních podmínek pro podání ústavní stížnosti návrh stěžovatele soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků za přiměřeného užití §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. listopadu 2021
Jaroslav Fenyk v. r.
soudce Ústavního soudu