ECLI:CZ:US:2021:4.US.3098.21.1
sp. zn. IV. ÚS 3098/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatele P. N., t. č. Vazební věznice Praha - Pankrác, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. října 2021 č. j. 30 Co 353/2021-97 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 10. srpna 2021 č. j. 36 EXE 44394/2011-70, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 3, jako účastníků řízení, a obchodní společnosti Tessile ditta, a. s., sídlem Rytířská 411/4, Praha 1 - Staré Město, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Dne 22. 11. 2021 byla Ústavnímu soudu doručena stěžovatelova ústavní stížnosti proti v záhlaví uvedeným usnesením s tvrzením, že neměl zachováno právo na spravedlivý proces. Z přílohy ústavní stížnosti se podává, že Obvodní soud pro Prahu 3 (dále jen "obvodní soud") napadeným usnesením zamítl stěžovatelův návrh na zastavení exekuce vedené na základě exekučního titulu, kterým je rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 16. 12. 2009 sp. zn. 40 Ec 541/2009, pro zaplacení částky 950 Kč s příslušenstvím reprezentující nezaplacené jízdné v městské hromadné dopravě. Obvodní soud konstatoval, že není splněna podmínka pro zastavení exekuce podle §268 odst. 1 písm. e) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), a neshledal ani žádný jiný důvod pro zastavení exekuce podle §ú 268 odst. 1 o. s. ř. Na základě stěžovatelova odvolání Městský soud v Praze napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.
3. Návrh stěžovatele trpí zjevnými vadami, neobsahuje žádnou relevantní ústavněprávní argumentaci, stěžovatel není zastoupen advokátem (§30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
4. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatel se opakovaně obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími podobnými vadami, na jejichž nedostatky byl podrobně upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (ve věcech vedených pod spisovými značkami II. ÚS 573/19, IV. ÚS 352/21). Stěžovatel však i nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti (srov. též jeho podání ve věcech vedených pod spisovými značkami III. ÚS 3009/21, IV. ÚS 3099/21), ačkoli byl soudem dostatečně poučen o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti.
5. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o obsahových náležitostech ústavní stížnosti, včetně povinného zastoupení advokátem, dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, stalo-li se tak již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.
6. Vzhledem k uvedeným důvodům se Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. listopadu 2021
Josef Fiala v. r.
soudce zpravodaj