ECLI:CZ:US:2021:4.US.3454.20.1
sp. zn. IV. ÚS 3454/20
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Pavla Šámala a soudců Josefa Fialy (soudce zpravodaje) a Jana Filipa ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. M., zastoupeného Mgr. Janem Rambouskem, advokátem, sídlem Čimická 717/34, Praha 8 - Kobylisy, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. října 2020 č. j. 4 To 420/2020-346, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem, jako účastníka řízení, a Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Vykonatelnost usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. října 2020 č. j. 4 To 420/2020-346 se odkládá do právní moci rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.
Odůvodnění:
1. Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen "krajský soud") shora označeným usnesením s poukazem na §149 odst. 1 písm. a) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zrušil usnesení Okresního soudu v Děčíně (dále jen "okresní soud") ze dne 17. 9. 2020 č. j. 5 T 56/2014-334 a rozhodl podle §86 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "trestní zákoník"), že stěžovatel vykoná trest odnětí svobody ve výměře tří roků, k němuž byl odsouzen rozsudkem okresního soudu ze dne 2. 9. 2014 č. j. 5 T 56/2014-182, a podle §56 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku se pro výkonu trestu zařazuje do věznice s ostrahou.
2. Podle stěžovatele krajský soud napadeným usnesením porušil jeho ústavně zaručená práva a svobody zakotvená v čl. 1 Ústavy České republiky a v čl. 2 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
3. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že běh pětileté lhůty podmíněného odsouzení vyplývající z výše uvedeného rozsudku okresního soudu začal dne 2. 9. 2014, čemuž odpovídá i doložka právní moci vyznačená na tomto rozsudku, a skončil dne 2. 9. 2019. V souladu s §86 odst. 2 trestního zákoníku byl okresní soud povolán učinit do jednoho roku od uplynutí zkušební doby, tedy do dne 2. 9. 2020, rozhodnutí, zda se stěžovatel osvědčil nebo trest vykoná či se podmíněné odsouzení s dohledem ponechá v platnosti. Okresní soud rozhodl bez zavinění stěžovatele až dne 17. 9. 2020, tedy patnáct dnů po jejím uplynutí.
4. Stěžovatel v ústavní stížnosti navrhl odložení vykonatelnosti napadeného usnesení [§79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")]. Stěžovatel uvádí, že nástup k výkonu trestu odnětí svobody by "dostal jeho rodinu do naprosto bezvýchodné existenční situace", neboť by pro něj znamenal ztrátu zaměstnání, které je jediným podstatnějším příjmem jeho rodinné domácnosti. Výživou závislé jsou na něm dvě nezletilé děti ve věku 4,5 a 2,5 roku společně s jejich matkou, která v současné době čerpá rodičovskou dovolenou. Stěžovatel splácí úvěr ve výši 800 000 Kč na rekonstrukci domu, přičemž měsíční splátka činí 9 294 Kč.
5. V řízení o ústavní stížnosti zásadně platí, že ústavní stížnost nemá odkladný účinek (srov. §79 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). V souladu s §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu může Ústavní soud na návrh účastníka řízení odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, nebude-li to v rozporu s důležitým veřejným zájmem a znamenal-li by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění přiznaného rozhodnutím třetí osobě pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.
6. Ústavní soud posoudil návrh stěžovatele, přičemž vzal v úvahu okolnosti případu vyplývající z ústavní stížnosti, napadeného usnesení i rozhodnutí jemu předcházejících, a dospěl k závěru, že podmínky podle §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu jsou v posuzované věci naplněny.
7. Odložení vykonatelnosti napadeného usnesení nebrání důležitý veřejný zájem. Odložením vykonatelnosti nejsou nepřiměřeně ohroženy zájmy třetích osob, především oběti trestného činu, kterého se stěžovatel dopustil. V tomto ohledu tudíž stěžovateli, jsou-li jeho tvrzení založená na realitě, v důsledku napadeného rozhodnutí by hrozil nezhojitelný významný zásah do jeho základních práv a svobod. V zájmu zajištění, že k takové situaci - a tedy ani k uvedenému zásahu - nedojde, je podle Ústavního soudu namístě odložit výkon napadeného soudního rozhodnutí.
8. S ohledem na prozatím nahlížený ústavněprávní kontext předmětné věci a z toho vyplývající procesní postupy (nutnost vyžádat si spis a vyjádření účastníků) přitom není možno o ústavní stížnosti rozhodnout bezodkladně (srov. kupř. usnesení Ústavního soudu o odkladu vykonatelnosti napadeného rozhodnutí ze dne 15. 4. 2014 sp. zn. I. ÚS 1015/14 a ze dne 17. 9. 2015 sp. zn. III. ÚS 2726/15; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz).
9. Ze shora uvedených důvodů Ústavní soud odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jak uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Tímto rozhodnutím Ústavní soud nikterak nepředjímá meritorní rozhodnutí o podané ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. ledna 2021
Pavel Šámal v. r.
předseda senátu