ECLI:CZ:US:2021:Pl.US.16.21.1
sp. zn. Pl. ÚS 16/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudců Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové (soudkyně zpravodajka), Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu Ing. Martina Ioana Košťála, ve věci usnesení vlády č. 217 ze dne 26. února 2021, o přijetí krizového opatření, vyhlášeného pod č. 114/2021 Sb., za účasti vlády České republiky, jako účastnice řízení, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavnímu soudu byl dne 1. 3. 2021 doručen výše uvedený návrh označený jako "ústavní stížnost a zároveň podnět na obecné řízení o ústavní stížnosti proti zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených základních lidských práv a svobod v rozporu se zákonem". K uvedenému zásahu podle navrhovatele došlo tím, že vláda usnesením č. 217 ze dne 26. 2. 2021, o přijetí krizového opatření, vyhlášeným pod č. 114/2021 Sb., zakázala, až na jmenované výjimky, maloobchodní prodej a provoz provozoven poskytujících služby.
2. Ústavní soud se návrhem prvně zabýval z hlediska splnění procesních podmínek řízení, přičemž dospěl k závěru, že jde o návrh podaný někým zjevně neoprávněným.
3. Krizové opatření, proti němuž navrhovatel brojí, je právním předpisem, neboť představuje obecnou regulaci vztahující se na celé území České republiky a na druhově vymezený počet subjektů (srov. obdobně usnesení sp. zn. Pl. ÚS 113/20 ze dne 26. 1. 2021). V usnesení sp. zn. Pl. ÚS 9/21 ze dne 2. 3. 2021 přitom Ústavní soud vysvětil, že předmětem ústavní stížnosti podle §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu může být pravomocné rozhodnutí v řízení, jehož byli stěžovatelé účastníky, popř. opatření nebo jiný zásah orgánu veřejné moci, nemůže jím naopak být akt orgánu veřejné moci, který je právním předpisem. Podobně, v usnesení sp zn. Pl. ÚS 13/20 ze dne 5. 5. 2020 Ústavní soud konstatoval, že podle ustálené judikatury může představovat neústavní zásah do základních práv a svobod ve smyslu §72 zákona o Ústavním soudu toliko individuální právní akt, nikoli právní akt normativní. Krizová opatření vlády, jakožto právní předpisy sui generis, lze v souladu s citovanou judikaturou napadnout před Ústavním soudem pouze za dodržení podmínek §64 zákona o Ústavním soudu, tedy podle pravidel o řízení ve věcech přezkumu ústavnosti a zákonnosti právních předpisů. Pod okruh oprávněných subjektů k podání návrhu dle §64 zákona o Ústavním soudu ovšem navrhovatel nespadá.
4. Z uvedených důvodů Ústavní soud návrh podle §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným odmítl. Za této situace již navrhovatele ani nevyzýval k odstranění vady podání spočívající v absenci právního zastoupení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. března 2021
Pavel Rychetský v. r.
předseda Ústavního soudu